ZÁBAVNĚ O EVROPĚ
Adventní kalendář Euroskopu 2020
Sledujte projekt Euroskopu Zábavně o Evropě a vybarvujte adventní kalendář plný evropských vánočních specialit a tradic.
Pro verzi pro tisk klikněte na obrázek:
24. prosince 2020: Jesličky
| Za tvůrce prvního „betlému“ je tradičně považován svatý František z Assisi. V roce 1223 ho italský šlechtic Giovanni di Velita pozval na Vánoce na své panství. František si přál vidět, jak to asi vypadalo, když právě narozený Ježíšek ležel v nuzném chlévě na seně v jesličkách, a rozhodl se tento výjev zinscenovat. Jeskyni kousek od vesničky Greccio upravil jako kapli a uspořádal v ní výjev narození Páně. Na 24. prosince sem pozval vesničany z širokého okolí a sloužil zde také patrně první půlnoční mši. |
23. prosince 2020: Vánoční stomek
| Tak jak ji dnes známe, tradice zdobení vánočního stromečku pochází z Německa, kde si již od 16. století křesťané domů o Vánocích přinášeli nazdobené stromky. Traduje se, že první, kdo stromek ozdobil rozsvícenými svícemi, byl Martin Luther. Vznik skleněných ozdob, bez kterých si dnes prakticky vánoční stromeček nedokážeme představit, spadá přibližně do 60. let 19. století. Výrobou těchto oblíbených tradičních ozdob z foukaného skla se ve 30. letech 20. století celosvětově proslavili čeští skláři. Ruční výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perel se dokonce letos v prosinci dostala na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. |
22. prosince 2020: Vizovické pečivo
|
Vizovické pečivo se začalo péct ve Vizovicích na přelomu 19. a 20.
století v pekařské rodině Lutonských. Jejich syn začal péct figurky z
nekynutého těsta, kterému se později začalo říkat „Vizovické pečivo“.
Tyto figurky a ozdoby se prodávaly na jarmarcích a trzích. Z těsta se
vyráběly různé tvary: zvířátka, květiny a figurky, každá měla svůj
symbolický význam. Věhlas vizovického pečiva se brzy rozšířil daleko za
hranice vizovicka. Putovalo nejen do celých Čech, ale i do Vídně,
Štýrského Hradce, Budapešti. Ukázky vizovického pečiva byly poslány
dokonce i na světovou výstavu do Montréalu a jsou také vystaveny jako
ukázka výjimečného lidového umění v Muzeu člověka v Paříži. |
21. prosince 2020: Vánoční loď
| Jedním z nejtradičnějších vánočních symbolů v Řecku je malá loď ozdobená světýlky umístěná většinou na hlavních náměstích hned vedle vánočního stromu. „Karavaki“, jak se této vánoční lodi říká, souvisí s tradicemi námořní země. Někdy se původ této tradice také spojuje se svatým Mikulášem, patronem námořníků. |
20. prosince 2020: Dárky až na Tři krále
| Slavnost Zjevení Páně, svátek Tří králů neboli Epifanie 6. ledna je zlatým hřebem a také zakončením vánočních oslav ve Španělsku. Zde podle španělského zvyku přinášejí tři králové dárky dětem. Už den předtím se někteří lidé za tři krále či jiné historické postavy převlékají a během velké přehlídky „Cabalgata de Reyes“, která většinou začíná plavbou po vodě, rozdávají dětem sladkosti. |
19. prosince 2020: Vánoční Popelka
| Původně to tak nezamýšlel, ale díky tomu, že ji pan režisér Vorlíček natočil v závějích, máme v České republice pohádku Popelka spojenou se zářivou zimou a Vánoci ve stylu Breugelových obrazů. A nejen u nás. Tato česká adaptace Popelky byla tak úspěšná, že se stala neodmyslitelnou součástí vánoční pohádkové podívané v mnoha evropských zemích, například na Slovensku, v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Španělsku a Norsku. Za podpory Norských fondů byla v roce 2014 jedna z původních kopií filmu zrestaurována, digitálně vyčištěna a převedena do vysokého rozlišení. |
18. prosince 2020: Vánoční svetr
| Vánoční svetry se začaly vyrábět v 50. letech 20. století, popularity ale dosáhly až v 80. letech. Tradice vánočních svetrů je nejoblíbenější hlavně v Anglosaských zemích, ale rozšířená je i po celé Evropě a kolem Vánoc svetrů se zimními a vánočními motivy najdete opravdu spoustu. |
17. prosince 2020: Dvanáct chodů
|
Tato tradice je oblíbená hlavně ve střední, severní a východní Evropě, zvláště v zemích bývalé Polsko-litevské unie a sousedících zemích. Nejpopulárnější je tato tradice však v moderním Polsku. Na štědrovečerní večeři se podává dvanáct chodů jako připomínka Ježíšových dvanácti apoštolů. Poláci mají také variantu třinácti bezmasých chodů. |
16. prosince 2020: Jmelí
| Jmelím zdobili obydlí již staří druidové. Věřili, že má tato rostlina mýtickou moc, přináší štěstí do domu a odhání zlé duchy. V norské mytologii jmelí představuje symbol lásky a přátelství. Tradice polibku pod jmelím pochází z Velké Británie. |
15. prosince 2020: Lití olova
| Jeden z nejznámějších vánočních zvyků, kdy se věští z tvarů vytvořených roztaveným olovem nalitým do vody, pochází už ze starověkého Řecka. Dnes už jde o nedílnou součást vánočních a novoročních tradic mnoha evropských zemí. |
14. prosince 2020: Vánoční štóla
| Jedním z nejtypičtějších vánočních moučníků v německy mluvících zemích a Nizozemsku jsou vánoční štóly, německy „Weihnachtsstollen“ a nizozemsky „kerststol“. První štóla byla vyrobená v Drážďanech v roce 1545 a nyní ji už jako vánoční dobrotu znají všude po Evropě i ve světě. |
13. prosince 2020: Svatá Lucie
| 13. prosince se ve Švédsku na oslavu svátku svaté Lucie ze Syrakus pořádá procesí, kdy zpívající dívky v bílém nesou svíce. Jedna z nich představuje svatou Lucii – má na hlavě korunu se svícemi, a kráčí v čele procesí. Někdy také nese v rukou tác s tradičními šafránovými koláčky „Lussebullar“ a kávou. |
12. prosince 2020: 13 dezertů
| Jde o tradiční vánoční zvyk ve francouzském regionu Provence. Štědrovečerní večeře je zakončena třinácti dezerty, jejichž počet symbolizuje Ježíše Krista a jeho dvanáct apoštolů. Tradičně se dezerty naaranžují na stůl na Štědrý večer a až do 27. prosince si může každý postupně uzobávat, na co má zrovna chuť. |
11. prosince 2020: Szaloncukor
| Vánoční tradice hlavně v Maďarsku, na Slovensku a v Rumunsku, kde se vánoční stromeček zdobí bonbóny „szaloncukor“, slovensky „salónka“, rumunsky „saloane“ – doslova salónní bonbóny. Tyto čokoládové bonbony plněné fondánem a zabalené do třpytivých obalů jsou nejtypičtější pro maďarskou kulturu, kde si je nechali i patentovat. |
10. prosince 2020: Plum Pudding
| Tento anglický vánoční moučník má původ ve středověku. Ačkoli má v názvu moderní výraz pro švestku „plum“, žádnou v něm nenajdete. Zato se v něm nachází spousta rozinek (ve viktoriánských dobách se jim v Británii říkalo „plums“), sušeného ovoce a někdy taky další věci, například minci, náprstek, prstýnek, apod., z nichž každá symbolizuje nějakou předpověď na další rok. |
9. prosince 2020: Vánoční poleno
| Pálení vánočního polena býval evropský vánoční zvyk, který sice během 19. století zanikl, proměnil se však zároveň ve sladký moučník, anglicky „Yule log“, francouzsky „bûche de Noël“ a španělsky „tronco de Navidad“. Jedná se o tradiční vánoční dezert, který v Evropě na Vánoce mlsají hlavně v Belgii, Francii, Švýcarsku, Británii a Španělsku. Tato roláda z piškotu tvarem připomíná původní dřevěné poleno a zdobí se vánočními motivy. |
8. prosince 2020: Vánoční trhy
| Dnes už neodmyslitelná součást adventu, tradice vánočních trhů sahá až do středověku. Za první autentický vánoční trh se považuje Striezelmarkt v Drážďanech, který se poprvé konal v roce 1434 a minulý rok slavil 585. výročí. |
7. prosince 2020: Panettone
|
Panettone Klasický italský vláčný načechraný moučník s rozinkami, citrónem a piniovými oříšky. Pochází z Milána, avšak na Vánoce a na Silvestra si ho vychutnává celá západní, jižní a jihovýchodní Evropa. Dá se koupit i jako dárek, krásně zabalený ve vánočně ozdobné krabici. |
6. prosince 2020: Sv. Mikuláš
|
Sv. Mikuláš z Myry |
5. prosince 2020: Tichá noc
| Jedna z nejznámějších vánočních koled „Tichá noc“ nebo v originále „Stille Nacht! Heilige Nacht!”, pochází původně z Rakouska. Hudbu složil v roce 1818 Franz Xaver Gruber a slova napsal Joseph Mohr, to se událo kousek od rakouského města Salzburg. Teď už ji zná snad každý a v roce 2011 byla koleda zapsána do nehmotného kulturního dědictví UNESCO. |
4. prosince 2020: Svařák
| VINO CALIENTE | GLÜHWEIN | VIN CHAUD | GLöGG |
|
1 lahev červeného vína 1 nakrájená mandarinka 4 proužky citronové kůry 2 lžíce cukru 1 špalíček skořice 1 rozpůlený vanilkový lusk 1/4 hrnku Brandy de Jerez 1 čajová lžička muškátového ořechu |
1 lahev červeného vína 1/4 hrnku cukru 1 hvězdička badyánu 1/2 nakrájeného citronu 3 paličky hřebíčku 3 lusky kardamonu |
1 lahev červeného vína 2 špalíčky skořice 20 paliček hřebíčku 1 nakrájený pomeranč 1/2 hrnku koňaku |
1 lahev červeného portského vína 370 ml brandy 25 paliček hřebíčku 10 špalíčků skořice 1/2 hrnku rozinek 1 hrnek nakrájených mandlí 1 čajová lžička semínek kardamonu 2 hrnky cukru kůra z 1 pomeranče |
3. prosince 2020: Perníková chaloupka
| Těsto na perníčky je možná starší, než by si člověk myslel. Populární perníčky se pekly už ve středověké Evropě a první záznam o medových koláčích pochází ze starověkého Říma. Stavění perníkových chaloupek pochází z Německa a nyní jde o častou vánoční tradici nejen v Evropě, ale i po celém světě. |
2. prosince 2020: Adventní věnec
|
Tento zvyk vznikl v německy mluvících zemích v 19. století. Adventní věnec, jak ho dnes známe, se poprvé objevil roku 1839 v Hamburku. Každá adventní neděle je symbolizována jednou svící. Její plamen představuje věčný život. Tradičními barvami svíček na věnci jsou fialová a růžová podle liturgických rouch. Poslední svíce se zapaluje třetí adventní neděli a je znamením radosti z brzkého narození Ježíše Krista jako Spasitele. |
1. prosince 2020: Adventní kalendář
|
V Evropě milujeme Vánoce a rádi si čekání na ně zpříjemňujeme adventním kalendářem a odpočítáváme dny, které do Vánoc zbývají. Tato tradice je velmi oblíbená nejen v celé Evropě, ale rozšířila se i do ostatních koutů světa. Většinou se do okének kalendáře schovávají sladkosti, některé rodiny jej však pojímají po svém a přidávají do kalendářních okének třeba malé dárečky nebo hračky pro děti. |