09.01.2016
Euroskop
Rada potvrdila dohodu o důvěryhodnosti referenčních hodnot na finančním trhu, EIB dokončuje řízení EFSI, Unie v rekordním čase projednala regulační rámec pro sekuritizaci, ECHA přidala dalších 5 nebezpečných látek na seznam
|
Rada potvrdila dohodu o důvěryhodnosti referenčních hodnot na finančním trhu
Nařízení Evropského parlamentu a Rady o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách (KOM(2013)641)
- Coreper 9. 12. 2015 schválil kompromis dohodnutý s EP ohledně nových pravidel, která mají zajistit větší přesnost a integritu referenčních hodnot používaných ve finančních nástrojích.
Pozadí
Případy manipulace s referenčními úrokovými sazbami (např. Libor a Euribor, ale i ropa Brent, plyn či směnné kurzy) poukázaly na význam referenčních ukazatelů a na jejich slabá místa. Na přesnosti referenční hodnot totiž závisí nastavení ceny mnoha finančních nástrojů a smluv (dluhopisy, akcie, futures nebo swapy; hypotéky nebo spotřebitelské smlouvy). Pochybnosti nad věrohodností indexů a sazeb, které jsou používány jako referenční hodnoty, mohou podlomit důvěru trhu, způsobit ztráty spotřebitelům a investorům a narušit fungování reálné ekonomiky. Referenční hodnoty jsou náchylnější k manipulaci všude tam, kde při jejich stanovování existuje střet zájmů a volnost v rozhodování a kde chybí řádný dohled.
Legislativní návrh předložila Komise v září 2013 s cílem vyjasnit otázku odpovědnosti a dohledu příslušných orgánů. Dosud se jednalo o doménu trhu. Návrhy nových pravidel doplňují texty schválené Radou a EP v červnu a září 2013, podle nichž bude manipulace s benchmarky trestným činem zneužívání trhu sankcionovaným správními pokutami (více v příspěvku „EP je pro zpřísnění směrnice o zneužívání trhu“, Vnitřní trh v září 2013).
Oblast působnosti nařízení je široká, přičemž referenční hodnoty s kritickým významem (reference u finančních nástrojů nebo finančních smluv nebo ke stanovení výkonnosti investičních fondů o celkové hodnotě nejméně 500 mld. €) mají podléhat přísnějším pravidlům, mezi něž patří i pravomoc příslušného orgánu dodávání vstupních údajů nařídit. Návrh nařízení se nemá vztahovat na referenční hodnoty stanovené centrálními bankami a za určitých okolností ústředními protistranami a veřejnými orgány.
Referenční hodnoty mají podléhat požadavkům přiměřeným jejich dosahu a povaze (existují 3 kategorie referenčních hodnot od kritických až po nevýznamné), přičemž současně budou muset dodržovat základní soubor minimálních požadavků v souladu s mezinárodně dohodnutými zásadami Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO).
Klíčové a sporné body
Návrh nařízení má zavést právně závazný kodex chování pro dodavatele vstupních údajů, který vyžaduje používání důkladných metodik a dostatečných a spolehlivých údajů. Tam, kde je to možné, se mají jako vstupní údaje používat údaje o skutečných transakcích, nicméně nejsou-li údaje o transakcích dostačující, lze používat i údaje jiné. Návrh nařízení si klade tyto cíle:
- Zlepšit správu a kontrolu v procesu stanovování referenčních hodnot, zejména s cílem zajistit, aby se jejich administrátoři nenacházeli ve střetu zájmů, nebo jej alespoň náležitě řídili;
- Zlepšit kvalitu vstupních údajů a metodik, které administrátoři referenčních hodnot používají;
- Zajistit, aby dodavatelé vstupních údajů i údaje, které poskytují, podléhali náležitým kontrolám, zejména z hlediska předcházení střetu zájmů;
- Chránit spotřebitele a investory prostřednictvím větší transparentnosti, přiměřených práv na nápravu.
Administrátoři referenčních hodnot by měly být povinni požádat o povolení a podléhat dohledu ze strany příslušného orgánu země, v níž se nacházejí. Jestliže určitý administrátor požadavkům stanoveným v nařízení nevyhoví, měl by mu příslušný orgán povolení odebrat nebo pozastavit jeho platnost. Administrátoři budou mít povinnost zavést náležité mechanismy řízení a kontroly, které zabrání vzniku střetu zájmů.
Dohled příslušných orgánů členských států nad administrátory referenčních hodnot má koordinovat Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA). Ten má být také součástí kolegií národních orgánů dohledu, jež budou vytvořena, aby přijímala klíčová rozhodnutí týkající se referenčních hodnot s kritickým významem.
Předpokládaný další vývoj
Návrh nařízení bude nyní předložen EP k hlasování v prvním čtení a Radě ke konečnému přijetí.
Odkazy
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách
- Manipulace s referenčními tržními indexy a sazbami: Rada potvrdila dohodu s Evropským parlamentem o přísnějších pravidlech
Krátce…
EIB dokončuje řízení EFSI
Prezident EIB Werner Hoyer 3. 12. 2015 jmenoval Wilhelma Molterera generálním ředitelem a Iliyana Tsanova náměstkem generálního ředitele Evropského fondu pro strategické investice (EFSI). Zároveň byl ustanoven Řídící výbor EFSI a bylo vybráno 8 finančních odborníků, kteří budou tvořit investiční výbor EFSI, jak stanovují právní předpisy. Tato opatření dokončila vytvoření struktur správy a řízení, čímž by mělo dojít k překonání současné investiční mezery v rámci Unie. Komise v listopadu 2014 zveřejnila svůj Investiční plán pro Evropu (tzv. Junckerův plán), který by měl nastartovat investice v rámci EU. Investiční plán by měl mobilizovat asi 315 mld. € v průběhu následujících 3 let (do konce roku 2017). Prostředky by měly pomoci unijnímu hospodářství dostat se na úroveň investic před rokem 2007 (více v příspěvku „Evropský fond pro strategické investice začne fungovat na podzim“, Vnitřní trh v červenci 2015).
Unie v rekordním čase projednala regulační rámec pro sekuritizaci
Rada 8. 12. 2015 schválila dohodu, kterou 3. 12. 2015 dojednal Coreper, týkající se sekuritizace trhů. Komise v lednu 2015 odstartovala práci na tvorbě unie kapitálových trhů (Capital Markets Union; CMU). Unie kapitálových trhů je klíčovým pilířem investičního plánu Junckerovy Komise (více v příspěvku „Komise chce vytvořit unii kapitálových trhů“, Vnitřní trh v lednu 2015 a v příspěvku „Komise chce znovu nastartovat růst“, Vnitřní trh v listopadu 2014). Komise předložila návrh týkající se sekuritizace v září 2015 v rámci Akčního plánu. Dobře fungující sekuritizace trhů je jedním z cílů Investičního plánu pro Evropu. Fungující sekuritizace by měla umožnit bankám půjčovat více prostředků evropskému hospodářství na podporu růstu a investic (více v příspěvku: „Unie položila základy Unie kapitálových trhů“, Vnitřní trh v září 2015).
ECHA přidala dalších 5 nebezpečných látek na seznam
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA – European Chemicals Agency) 17. 12. 2015 přidala na Seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC) nových 5 látek. Jedná se o Nitrobenzen; 2,4-di-terc-butyl-6- (5-chlorobenzotriazol-2-yl) fenol (UV-327); 2- (2H-benzotriazol-2-yl) -4- (terc-butyl) -6- (sec-butyl) fenol (UV-350); 1,3-propansultonem; Perfluorononan a její sodné a amonné soli. Celkově je nyní na seznamu uvedeno 168 látek, které mohou mít vážný dopad na lidské zdraví nebo životní prostředí. Látky na seznamu jsou také známé jako „látky vzbuzující velmi velké obavy“ (substances of very high concern). Cílem zveřejňování tohoto seznamu je informovat širokou veřejnost a průmysl o tom, že tyto látky jsou kandidáty pro případné začlenění do autorizačního seznamu. Poté, co jsou látky uvedeny na autorizačním seznamu, musí společnosti, které je používají, požádat o povolení, aby mohly pokračovat v používání těchto látek.