Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2018

10.10.2018
Euroskop

Komise navrhla dále posílit dohled v rámci boje proti praní peněz, Komise chce zefektivnit rozhodování ve věcech společné zahraniční a bezpečnostní politiky, Komise plánuje další reformu v oblasti migrace a hranic, Posílený Úřad evropského veřejného žalobce má bojovat proti přeshraničnímu terorismu, Rada přijala nařízení o ETIAS, Evropská pohraniční a pobřežní stráž bude v Srbsku, Polsko je díky Komisi před soudem

Komise navrhla dále posílit dohled v rámci boje proti praní peněz

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Posílení rámce unie pro obezřetnostní dohled a dohled v oblasti boje proti praní peněz nad finančními institucemi (KOM(2018)645)

• Komise 12. 9. 2018 předložila návrh, v němž navrhuje ještě více zpřísnit dohled nad finančními institucemi v EU, aby bylo možné lépe bojovat proti praní peněz a čelit hrozbě financování terorismu.

Pozadí

Čtvrtá (č. 849/2015) a pátá (č. 843/2018) směrnice o boji proti praní peněz (v platnosti od června 2017, resp. od července 2018), které mají být do vnitrostátního práva provedeny do ledna 2020, posílily právní rámec EU, včetně předpisů o spolupráci mezi orgány příslušnými pro boj proti praní peněz a orgány obezřetnostního dohledu. V květnu 2018 Komise zřídila pracovní skupinu, ve které spolupracují evropské orgány dohledu, ECB a předseda výboru proti praní peněz a která má zvážit možná opatření, aby se zajistila bezproblémová spolupráce mezi orgány příslušnými pro boj proti praní peněz a orgány obezřetnostního dohledu v EU.

Nedávné případy praní peněz v některých bankách EU vzbudily obavy, že se dodržování právních předpisů ne vždy v celé EU pokaždé kontroluje a účinně prosazuje. V rámci úsilí o dokončení bankovní unie a unie kapitálových trhů proto Komise navrhla změnit nařízení o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví č. 1093/2010 (EBA) tak, aby měl výraznější roli v dohledu nad finančním sektorem v boji proti praní peněz. Návrh je součástí celkové strategie, která má posílit rámec EU pro obezřetnostní dohled nad finančními institucemi zahrnující boj proti praní peněz. Tato opatření by měla přispět k podpoře integrity finančního systému EU a zajistit finanční stabilitu a ochranu před finanční trestnou činností.

Klíčové a sporné body

• Podle návrhu Komise má mít veškeré pravomoci v oblasti boje proti praní peněz ve finančním sektoru EBA, který má získat silnější mandát a dohlížet na to, aby všechny příslušné orgány účinně a důsledně kontrolovaly riziko praní peněz, spolupracovaly a vyměňovaly si informace.

Návrh nařízení by měl zajistit, aby všechna porušení předpisů ohledně boje proti praní peněz byla důsledně prošetřena: EBA má mít pravomoc požádat vnitrostátní orgány dohledu odpovědné za boj proti praní peněz, aby prošetřily případy možného významného porušení předpisů, a požádat je o zvážení cílených opatření, např. sankcí. Vnitrostátní orgány dohledu odpovědné za boj proti praní peněz musí dodržovat právní předpisy EU a řádně spolupracovat s orgány obezřetnostního dohledu. Stávající pravomoci EBA budou posíleny tak, aby EBA, jako poslední řešení v případě, že vnitrostátní orgány nebudou jednat, měl oprávnění přímo rozhodovat o jednotlivých subjektech ve finančním sektoru.

Návrh nařízení by měl dále zlepšit kvalitu dohledu pomocí společných norem, pravidelných hodnocení vnitrostátních orgánů dohledu a posuzování rizik, nebo umožnit shromažďovat informace o rizicích a trendech v oblasti boje proti praní peněz a podpoří výměnu těchto informací mezi vnitrostátními orgány dohledu (tzv. datová centra). Zavede také nový stálý výbor, ve kterém budou spolupracovat vnitrostátní orgány dohledu odpovědné za boj proti praní peněz.

• Komise rovněž předložila strategii ke zlepšení výměny informací a spolupráce mezi orgány obezřetnostního dohledu a orgány příslušnými pro boj proti praní peněz. Vyzvala evropské orgány dohledu, aby vypracovaly pokyny, které pomohou orgánům obezřetnostního dohledu začlenit aspekty boje proti praní peněz do svých pracovních nástrojů a zajistí sbližování dohledu. Komise také vyzvala ECB, aby do ledna 2019 uzavřela s orgány dohledu příslušnými pro boj proti praní peněz mnohostranné memorandum o výměně informací, jak to požaduje pátá směrnice o boji proti praní peněz.

Předpokládaný další vývoj

Návrh bude nyní projednávat EP a Rada. Tyto změny se mají stát předmětem probíhajících diskuzí o návrhu Komise přezkoumat nařízení o evropských orgánech dohledu, která Komise přijala v září 2017 a jejichž cílem bylo posílit kapacitu evropských orgánů dohledu, aby se zajistil sblížený a účinný finanční dohled.

Odkazy

• Projev o stavu Unie v roce 2018 – Přísnější dohled v rámci boje proti praní peněz k zajištění stabilního bankovního a finančního sektoru
• State of the Union 2018: Stronger anti-money laundering supervision for a stable banking and financial sector – Questions and Answers

Komise chce zefektivnit rozhodování ve věcech společné zahraniční a bezpečnostní politiky

Sdělení Komise Evropské radě, Evropskému parlamentu a Radě – Silnější globální hráč: účinnější rozhodování pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU (KOM(2018)647)

• Komise 12. 9. 2018 představila možnosti, jak chce dosáhnout toho, aby byla EU silnější na mezinárodní scéně významnější a účinnější roli. Předseda Komise navrhl v rámci SOTEU 2018, aby členské státy v určitých oblastech SZBP rozhodovaly kvalifikovanou většinou, tedy nikoli jednohlasně.

Pozadí

Ve vybraných politických oblastech se i nadále rozhoduje jednomyslně: zdanění, sociální zabezpečení a ochrana, přistoupení nových zemí k EU, operativní policejní spolupráce a SZBP. Smlouvy ovšem umožňují zvolit flexibilnější formu rozhodování.

Smlouva o EU dává možnost přiklonit se od stávajícího obecného pravidla jednomyslnosti k rozhodování kvalifikovanou většinou i v otázkách SZBP. Zvláštní tzv. překlenovací ustanovení pro SZBP obsažené v čl. 31 odst. 3 SEU Evropskou radu zmocňuje k tomu, aby možnost rozhodovat kvalifikovanou většinou rozšířila na určité záležitosti SZBP, a to za předpokladu, že se na tom členské státy dokážou jednomyslně dohodnout.

Klíčové a sporné body

Komise identifikovala 3 oblasti, ve kterých by chtěla zrychlit rozhodovací proces a přejít k hlasování kvalifikovanou většinou: (1) společná reakce na útoky proti lidským právům; (2) uplatňování účinných sankcí a 3) vysílaní civilních bezpečnostních a obranných misí a jejich řízení. Potřeba zefektivnit rozhodovací proces v zahraniční politice je dle EU důležitá zejména v souvislosti s možným budoucím rozšířením EU.

Komise prostřednictvím sdělení vyzvala vedoucí představitele členských zemí, aby v rumunském Sibiu 9. 5. 2019 dosáhli dohody ohledně rozšíření působnosti hlasování kvalifikovanou většinou v záležitostech společné zahraniční a bezpečnostní politiky, a to využitím tzv. překlenovacího ustanovení z čl. 31 odst. 3 SEU.

Komise je přesvědčena, že rozhodování kvalifikovanou většinou posiluje pozici EU a pomáhá vytvářet konsenzus. Členské státy se nicméně nemusí obávat, že by se mohlo od jednomyslnosti zcela ustoupit. Rozhodnutí, která souvisejí s vojenstvím nebo obranou, jsou z možnosti hlasování kvalifikovanou většinou vyňata (čl. 31 odst. 4 SEU). Kromě toho ustanovení čl. 31 odst. 2 SEU stanovuje možnost, která členským státům umožňuje vznést námitku proti hlasování kvalifikovanou většinou.

Předpokládaný další vývoj

Sdělení bude projednáno Radou a EP.

Odkazy

• Hlasování kvalifikovanou většinou: Nástroj k zefektivnění zahraniční a bezpečnostní politiky EU
• Projev předsedy Komise Junckera o stavu Unie v roce 2018
• Sdělení Evropské komise s názvem Silnější globální aktér: zefektivnění rozhodovacího procesu v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU
• Stav Unie v roce 2018: EU silnějším globálním aktérem: Komise chce zefektivnit rozhodování ve věcech společné zahraniční a bezpečnostní politiky

Komise plánuje další reformu v oblasti migrace a hranic

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o hodnocení Evropského systému ostrahy hranic (EUROSUR) (KOM(2018)632)

Pozměněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Agentuře Evropské unie pro azyl a o zrušení nařízení (EU) č. 439/2010 (KOM(2018)633)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (přepracované znění) (KOM(2018)634)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Posilování legálních cest do Evropy: nezbytná součást vyvážené a komplexní migrační politiky Příspěvek Evropské komise pro zasedání vedoucích představitelů v Salcburku ve dnech 19.–20. září 2018 (KOM(2018)635)

• Předseda Komise 12. 9. 2018 představil v rámci SOTEU 2018 3 nové návrhy, které mají zajistit plnou solidaritu EU v oblasti migrace a lepší ochranu vnějších hranic Evropy. Tyto nové iniciativy mají usnadnit dosažení celkového kompromisu ohledně probíhající reformy azylového systému EU.

Pozadí

Správa hranic a migrace byly politickou prioritou již od začátku funkčního období Junckerovy Komise, což vyplývá i z politických směrů z července 2014 i ze SOTEU 2018.

Komise postupně představila iniciativy, které měly postupně vést k evropskému programu pro migraci z roku 2015. Program se týká nástrojů pro lepší řízení migrace ve střednědobém a dlouhodobém horizontu v oblastech nelegální migrace, hranic, azylu a legální migrace (více v příspěvku „Nové partnerství EU se zeměmi původu migrace přináší výsledky“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2016).

Klíčové a sporné body

Komise představenými návrhy dokončila práci na programu pro migraci prostřednictvím 3 nových návrhů. Představené návrhy obsahují nové úkoly Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a Agentury EU pro azyl a mají posilovat pozici těchto agentur. Komise navrhla také zefektivnit řízení o navracení, aktualizovat stávající pravidla EU v oblasti navracení a stanovit další kroky v oblasti legální migrace.

Komise navrhla posílit Evropskou pohraniční a pobřežní stráž (více v příspěvku „Komise chce vybudovat evropskou pohraniční a pobřežní stráž“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2015). Návrh konkrétně obsahuje vytvoření Stálého sboru složeného z 10 tis. operativních pracovníků, a to do roku 2020. Tím by měly být zajištěny zdroje a agentura by mohla spoléhat na své vlastní zaměstnance a vlastní vybavení, jako jsou plavidla, letadla a vozidla. Příslušníci stálého sboru by měli být schopni plnit úkoly vyžadující výkonné pravomoci, jako je ověření totožnosti, povolení nebo odepření vstupu na vnějších hranicích a zadržení osob na hranicích, aby se zajistila jejich plná operativní účinnost.

Kromě organizace a financování společných návratových operací má být agentura nápomocna při řízení o navrácení v členských státech, např. prostřednictvím identifikace neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, získávání cestovních dokladů a přípravy rozhodnutí o navrácení pro vnitrostátní orgány, které zůstávají odpovědné za přijímání vlastních rozhodnutí o navrácení. Agentura by měla být schopna – po předchozím souhlasu dotčené země – zahajovat společné operace a nasazovat personál mimo EU i do jiných než sousedních zemí.

Celkové náklady na navrhovanou modernizaci Evropské pohraniční a pobřežní stráže mají na období 2019–2020 činit celkem 1,3 mld. €. V příštím rozpočtovém období EU 2021–2027 se navrhuje celkem 11,3 mld. €.

Druhý návrh Komise má nové Agentuře EU pro azyl poskytnout mandát, nástroje a finanční prostředky potřebné pro rychlou a komplexní pomoc členským státům v celém průběhu azylového řízení. Návrh by měl zajistit úplnou operační podporu pro azylová řízení. Podpůrné týmy agentury pro otázky azylu mají být k dispozici, aby zajišťovaly podpůrnou činnost. Společné týmy EU pro řízení migrace mají podporovat členské státy v případě potřeby a na požádání, a to i v hotspotech a kontrolovaných střediscích. Tyto týmy by se měly skládat z odborníků z Evropské pohraniční a pobřežní stráže, Agentury EU pro azyl a Europolu a měly by být koordinovány Komisí. Pod vedením hostitelského členského státu by měly moci plnit úkoly nezbytné pro přijímání nově příchozích, rozlišovat mezi osobami, které potřebují ochranu, a osobami, které ji nepotřebují, a provádět azylová řízení a řízení o navracení. Komise navrhla rozpočet ve výši 321 mil. € na období 2019–2020 a 1,25 mld. € na období 2021–2027.

Přezkum směrnice o navracení by měl přispět k urychlení řízení o navracení, lepší prevenci skrývání se a nelegálních druhotných pohybů a zvýšení účinnosti navracení při plném dodržování základních práv.

• Osoby, jejichž žádosti o azyl byly zamítnuty během řízení na hranicích, mají být směrovány přímo k zjednodušenému řízení o navrácení, přičemž nemá platit žádná lhůta k dobrovolnému opuštění území a lhůty pro odvolání mají být kratší.

Aby nedocházelo k prodlevám, rozhodnutí o navrácení mají být vydána ihned po vydání rozhodnutí o ukončení oprávněného pobytu nebo současně s ním. Komise chce podporovat mimo jiné i systém dobrovolných návratů. Členské státy mají moci zkrátit lhůtu stanovenou k dobrovolnému návratu, např. za účelem prevence skrývání se.

Navržena byla také upravená pravidla týkající se zadržení. Společná kritéria pro určení rizika skrývání se, které je jedním z určujících faktorů pro odůvodnění případného zadržení, mají pomoci zajistit účinnější používání zadržení po dobu řízení o navrácení za plného dodržování základních práv. Kromě toho mají mít členské státy možnost zadržet osoby, na něž se vztahuje rozhodnutí o navrácení a které představují hrozbu pro veřejný pořádek nebo národní bezpečnost.

Komise předložila řadu iniciativ a návrhů na posílení bezpečné a legální migrace, které jsou v jednání. Vyzvala proto členské státy, aby je provedly co nejdříve.

1. Revize modrých karet: Rada by měla dosáhnout dohody o systému modrých karet EU, který navrhla Komise již v roce 2016 a který má přilákat vysoce kvalifikované pracovníky do EU a zlepšit konkurenceschopnost hospodářství EU (více v příspěvku „Unie se snaží bojovat proti nedostatku kvalifikovaných pracovních sil“, Zaměstnanost a sociální věci v červnu 2016).
2. Znovuusídlování: Členské státy mají urychlit plnění svých závazků pro přesídlení 50 tis. osob, které potřebují mezinárodní ochranu, do října 2019.
3. Intenzivnější spolupráce se třetími zeměmi, mimo jiné prostřednictvím spuštění projektů v oblasti legální migrace s nejdůležitějšími africkými zeměmi do konce roku 2018, což může přispět ke zlepšení spolupráce v oblasti celkového řízení migrace.

Předpokládaný další vývoj

Návrhy budou předány a projednány v EP a v Radě.

Odkazy

• Evropský program pro migraci
• Politické směry předsedy Komise Junckera
• Stav Unie 2018 – Komise navrhuje poslední kompromisní prvky nutné pro reformu v oblasti migrace a hranic

Posílený Úřad evropského veřejného žalobce má bojovat proti přeshraničnímu terorismu

• Předseda Komise 12. 9. 2018 navrhl v rámci SOTEU rozšířit úkoly nově zřízeného Úřadu evropského veřejného žalobce tak, aby zahrnovaly boj proti teroristickým trestným činům.

Pozadí

Členské státy v říjnu 2017 přijaly nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), který má být nezávislým úřadem veřejné žaloby EU s pravomocí vyšetřovat, stíhat a předvádět před soud pachatele trestných činů ohrožujících rozpočet EU, jako jsou podvody, korupce nebo závažné přeshraniční podvody v oblasti DPH (více v příspěvku „Členské státy potvrdily vnik Úřadu evropského veřejného žalobce“, Institucionální záležitosti v říjnu 2017). Úřad evropského veřejného žalobce má začít fungovat do konce roku 2020. V současné době se Úřadu evropského veřejného žalobce účastní 22 členských států EU: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.

Ustanovení čl. 86 Smlouvy o fungování EU stanovuje možnost rozšířit pravomoci Úřadu evropského veřejného žalobce tak, aby zahrnovaly boj proti závažné trestné činnosti dotýkající se několika členských států. Toto rozhodnutí mohou přijmout jednomyslně všechny zúčastněné členské státy a ostatní členské státy, po obdržení souhlasu EP a po konzultaci s Komisí.

Klíčové a sporné body

Posílený Úřad evropského veřejného žalobce by měl zvýšit účinnost boje proti terorismu a vyřešit stávající nedostatky týkající se následujících bodů.

V současné době jsou za vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů odpovědné členské státy EU, ale jejich pravomoc končí na jejich hranicích. Úřad evropského veřejného žalobce má být odpovědný za vyšetřování a má řídit jednotlivé orgány členských států a agentury EU zabývající se případy terorismu dotýkajícími se několika členských států.

Někteří teroristé se mohou vyhnout trestnímu stíhání, protože výměna informací o případech trestné činnosti mezi členskými státy je pomalá. Úřad evropského veřejného žalobce by měl získat lepší přístup k informacím od členských států prostřednictvím evropských žalobců, kteří jsou členy kolegia evropského veřejného žalobce, nebo evropských pověřených žalobců.

Úřad evropského veřejného žalobce by měl vyšetřování centrálně řídit, a to bez ohledu na to, kde k trestným činům došlo. Kromě toho by evropský veřejný žalobce měl zabránit neúčinnému paralelnímu stíhání souvisejících případů.

Předpokládaný další vývoj

Komise vyzvala Evropskou radu, aby se představenou iniciativou spolu s EP zabývaly a rozhodly o rozšíření pravomocí. Pokud se Evropská rada jednomyslně shodne, může Komise v tomto procesu pokračovat a navrhnout změnu nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce.

Odkazy

• Stav Unie v roce 2018: Posílený Úřad evropského veřejného žalobce bude bojovat proti přeshraničnímu terorismu
• Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce
• Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce
• 20 členských států potvrdilo zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce

Krátce…

Rada přijala nařízení o ETIAS