SPD chce mít Schrödera v čele vlády

04.10.2005
Němečtí sociální demokraté (SPD) trvají na tom, že kancléř Gerhard Schröder by měl zůstal ve funkci. Vítěz voleb CDU ovšem s tímto požadavkem nesouhlasí.

Němečtí sociální demokraté (SPD) trvají na tom, že kancléř Gerhard Schröder by měl zůstal ve funkci. Po včerejším jednání předsednictva strany naznačili jen nepatrnou vůli k ústupkům. Při rozhovorech o velké koalici s opozičními křesťanskými demokraty (CDU) jsou pouze ochotni o postu kancléře diskutovat.

„Chceme splnit co nejvíce z našeho programu a chceme, aby Gerhard Schröder zůstal kancléřem,“ řekl předseda SPD Franz Müntefering. Před jednáním ale poprvé uvedl, že post kancléře by mohl být předmětem vyjednávání.
Sociální demokraté jsou nyní v defenzívě. Nedělní odložené hlasování v Drážďanech vylepšilo pozici CDU. Strana získala v bloku se sesterskou stranou CSU další poslanecké křeslo.

Opozice se tak cítí posílena. Proto CDU trvá na požadavku, aby v čele nového kabinetu stála její šéfka Angela Merkelová. SPD se ale necítí poražena, chce nadále vystupovat v rozhovorech jako rovnocenný partner.
Vůli k ústupkům tak naznačil jen samotný Schröder. V rozhovoru pro televizi RTL už netrval na křesle kancléře, vše podle něj závisí na vedení strany. „Nejde o můj nárok a už vůbec ne o mou osobu,“ uvedl kancléř.
Očekávaný zlom v koaličních rozhovorech se nicméně odkládá, názorové změny jsou spíše kosmetické. „SPD hovoří poněkud jiným tónem,“ míní Volker Jacobs, politický analytik stanice n-TV. „Už neříkají, že Schröder musí zůstat kancléřem, ale pouze, že by měl zůstat kancléřem.“

Až dosud se střetávali oba partneři v zásadní věci. Sociální demokraté chtěli nejprve stanovit programové cíle vlády, teprve později chtěli projednat personální obsazení. CDU se chtěla nejdříve soustředit na obsazení kabinetu.
CDU cítí psychologickou vzpruhu. Zásadní parametry, které ukazují Německu cestu k velké koalici, se ovšem stále nemění. Zůstává i skepse ekonomů, kteří právě toto řešení nepokládají za ideální. Velká koalice podle nich nebude disponovat dostatečným mandátem k prosazení reforem.

Patový výsledek také znamená, že příští vláda bude obtížně hledat programovou shodu v otázkách, jako je zprůhlednění systému daní či reforma zdravotnictví. Představy případných budoucích partnerů se značně rozcházejí.
„Tyto volby odhalily, že Německo je dnes hluboce rozdělené,“ míní Peter Lösche, politolog z Göttingenské univerzity. „Rozdělení je ekonomické i politické, mezi západem a postkomunistickým východem, mezi protestantským severem a katolickým jihem, mezi těmi, kdo podporují změny, a těmi, kdo se jich obávají.“

Agenda příští vlády je zřejmá. Německo potřebuje rozhýbat ztuhlý trh práce. Musí snížit neúnosné náklady na pracovní sílu, které podkopávají konkurenční schopnost firem. Je třeba snížit schodek veřejných financí, který stanoví Evropská unie. Berlín, který tříprocentní hranici schodku pomáhal prosadit, ji teď porušuje.
V uplynulém období oba hlavní soupeři několikrát předvedli, že jsou schopni dospět ke kompromisu. V roce 2004 se například bavorský premiér za CSU Edmund Stoiber dokázal s Franzem Münteferingem téměř dohodnout na reformě federalismu. Názorové sblížení předvedla vláda s opozicí rovněž v otázce ořezávání firemních daní.

Sdílet tento příspěvek