27.06.2006
Rakousko tento týden opouští předsednické křeslo EU s několika úspěchy na štítě. Neúspěchů si v posledním půl roce nepřipsalo mnoho – hlavně díky tomu, že si předem nevytklo žádné výrazné cíle.
Podle diplomatů a analytiků se Rakušané spoléhali při řízení EU především na Němce. Výměnou za jejich podporu jim vycházeli značně vstříc při projednávání důležitých témat. Z nových členských zemí se však zároveň ozývají hlasy, že Rakušané málo hleděli na jejich názory.
Vliv Německa byl na jednáních jasně vidět. Rakušané přicházeli téměř výhradně s návrhy, které předjednali s Němci a u nichž si byli jisti s podporou Berlína, říká diplomat z jedné z nových členských zemí EU.
Podle něj se síla tandemu Vídeň-Berlín projevila už na začátku roku při jednáních o prvním sporném tématu – reformě sazeb daně z přidané hodnoty. Část zemí při nich přišla o výjimky na nižší sazbu DPH na některé služby. Češi, Poláci a Kypřané tehdy odolávali nejdéle a nechtěli podepsat kompromis. Nemělo to šanci na úspěch. Němci byli jasně proti a Rakušané by nikdy nešli proti nim, říká diplomat.
Německo dosáhlo za rakouského předsednictví řady svých cílů. Unie mu především na červnovém summitu svěřila úkol zachránit Evropskou ústavu, jak si přála kancléřka Angela Merkelová. Ta dokázala využít osobních i politických vazeb na rakouského kancléře Wolfganga Schüssela. Mezi oběma zeměmi se objevil jediný zásadní spor. Rakousko usilovalo o to, aby unie dala značné pravomoci nové agentuře pro základní lidská práva, jež by sídlila ve Vídni. Merkelová to ale odmítla.
Vídeň se ujala v lednu vedení pětadvacítky v době, kdy se unie po krachu loňských referend o euroústavě zahleděla do sebe a většina členských zemí se zabývala domácími problémy. Proto se raději soustředila na pragmatické řešení aktuálních otázek.
Důležitý úspěch přišel s konečným schválením nového unijního rozpočtu na léta 2007 až 2013. Členské země přivedly ke kompromisu ještě Britové na prosincovém summitu. Rakušané ale museli získat souhlas Evropské komise a Evropského parlamentu, který vystupoval výrazně proti osekanému rozpočtu. Nakonec se jim to po týdnech intenzívních jednání v dubnu povedlo. Někteří pozorovatelé v tom ale nevidí jednoznačnou rakouskou zásluhu.
Bylo jasné, že rozpočet v první polovině roku schválí. Měl na tom zájem každý včetně parlamentu, říká Guillaume Durand, analytik bruselského Centra evropské politiky. Podle Duranda je výraznějším úspěchem spíše schválení kontroverzní směrnice o službách. Rakušané dokázali na jarním summitu dovést pětadvacítku ke schválení kompromisního znění směrnice, přestože se mu část zemí včetně Česka bránilo. Znamená totiž menší liberalizaci trhu se službami, než kterou žádaly.
Zásluhou Rakušanů je i prosazení větší transparentnosti dění v unii. Díky tomu, že na posledním summitu překonali odpor Britů, bude většina ministerských jednání probíhat pod dohledem kamer.
Dalším hlavním tématem bylo rozšíření. Rakušané dokázali udržet při životě naději zemí západního Balkánu, že se stanou členy EU, přestože se v unii stále častěji hovoří o únavě z rozšíření. Zároveň ale neprosadili nové kritérium, na základě něhož by se další rozšíření posuzovalo z hlediska schopnosti unie danou zemi vstřebat.
Neuspěli také se snahou konečně dovést unii ke kompromisu ohledně směrnice, která má stanovit maximální pracovní dobu Evropanů. Příliš nepokročili ani s reformou systému výběru DPH a s bojem proti daňovým podvodům, přestože si to předsevzali. Část těchto témat tak nyní spadne na Finy, kteří od Rakušanů přebírají štafetu v sobotu.
Související články:
Rakouské předsednictví Evropské unie
Autor: Radek Honzák
