09.01.2007
Část Evropy se včera ocitla bez ruské ropy. Stejný osud potkal i Česko, které z východu bere 64 procent své spotřeby této suroviny. Rusko se opět ukázalo jako nespolehlivý partner. Tentokrát řeší uzavřením ropných kohoutů spor s Běloruskem o platby za dopravu ropy přes běloruské území.
Ropný trh je v šoku. Polsko se už začalo poohlížet po kuvajtské ropě a Maďarsko tvrdí, že bude mít do deseti dnů dodávky z balkánského ropovodu. Všichni však věří, že tato situace nepotrvá dlouho. Cena ropy se proto zvýšila jen nepatrně. Navíc možná spíše kvůli oznámení Saúdské Arábie, že omezí svou těžbu.
Evropské státy nyní budou čerpat ropu ze zásob. Ty stačí na několik měsíců. Podle analytiků proto zatím nehrozí zdražení nafty a benzinu. Pokud ovšem nevypukne nákupní horečka.
První malé výpadky dodávek zaznamenal český správce ropovodů firma Mero v neděli dopoledne. Z neděle na pondělí pak vyschly trubky ropovodu Družba do Polska a Německa. Včera Andrej Šaronov, náměstek ruského ministra obchodu, oznámil v ruském rádiu uzavření celé Družby. Tedy i části vedoucí do Čech, na Slovensko, do Maďarska a na Ukrajinu. Dodávky pro Čechy skutečně skončily včera po osmé hodině večerní.
Podle českého ministerstva průmyslu není zatím třeba propadat panice. Česko má zásoby na 102 dní. Podobně jsou na tom i Němci a Poláci. Česko má navíc na Slovensku rezervu, která vystačí minimálně na týden. Teprve po jejím spotřebování začne ministerstvo zahraničí jednat.
„Potřebujeme napřed vědět, co je podstatou sporu mezi Ruskem a Běloruskem,“ říká velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. „Bylo pro nás snazší vystoupit před rokem na obranu prozápadní Ukrajiny, které Rusové zastavili přívod plynu, než se zastat běloruského diktátora Lukašenka. Jak Rusko, tak Bělorusko totiž mají důvod podávat celý spor jinak, než jak to je ve skutečnosti.“
Evropskou unii totiž včera téměř celý den znepokojovala otázka, kde vlastně ropa určená pro západní Evropu je, zda v Bělorusku či v Rusku. Oficiální diplomatické odpovědi se však nedočkala.
Místo toho vystoupili v ruských médiích představitelé firmy Transněfť, jež ropu do Evropy přepravuje, a sdělili, že se stali „obětním beránkem“. Bělorusové si prý chtějí vynahradit zvýšení cen ruského plynu, který podražil na přelomu roku. Zavedli proto „nelegální daň“ na tranzit ropy, a když ji Transněfť odmítla platit, začali krást „evropskou“ ropu. Transněfť pak uzavřela kohoutky do Běloruska.
„Běloruská strana si začala brát tranzitní ropu místo plateb za nové clo. Proto jsme snížili objem tranzitní ropy o nelegálně odebírané množství. Pak jsme dosáhli stavu, kdy jsme museli zastavit veškerý vývoz“, prohlásil viceprezident ruské dodavatelské firmy Transněfť Sergej Grigorjev. Poplatky zavedlo Bělorusko poté, co mu Rusko jako poslednímu ze svých zákazníků začalo prodávat ropu zatíženou v Rusku obvyklou daní.
O zaplacení tranzitních poplatků nechce Transněfť ani slyšet. Její ropa by totiž pak byla na Západě fakticky neprodejná. Cílem zastavení dodávek je „zlomit“ Bělorusko, jehož ekonomika závisí na využívání levné ruské ropy a prodeji rafinerských produktů, zejména benzinu, do Evropy.
Transněfť přislíbila, že udělá „vše, co je možné“, aby zajistila dodávky svým zákazníkům v Evropě. Nejpravděpodobnější je zásobování tankery, které by nakládaly ropu v ruském přístavu Primorsk nedaleko Petrohradu a tu dovážely do polských a německých přístavů. Další možná trasa by vede z Černého do Středozemního moře. Experti zvažují i možnou přepravu ropy v cisternách přes Ukrajinu. Nic z toho by však nebylo dlouhodobým řešením. Postižené státy proto zvažují dovoz surovin odjinud.
Česká republika může dovážet ropu z Norska či prostřednictvím ropovodu Adria vedoucího na Balkán. V devadesátých letech byl totiž vybudován ropovod Ingolstadt – Kralupy, který ho napojil na západoevropskou síť ropovodů. „Ingolstadt má takovou kapacitu, že může nahradit výpadek Družby“, říká mluvčí ministerstva obchodu a průmyslu Tomáš Bartovský. Nebude to však zadarmo. Lehká a méně sirnatá „západní“ ropa je v průměru o čtyři až osm dolarů za barel dražší než ropa z Uralu. To by se v dlouhodobém horizontu odrazilo i v ceně nafty a benzinu.
Autor: Marek Hudema, Miroslav Petr
