26.07.2007
Dlouhé hodiny strávené v čítárnách knihoven nad starými rukopisy a novinami by se brzy měly stát minulostí. Jedním kliknutím na klávesnici počítače bude už příští rok možné si pročítat přes internet například Shakespearovy hry v originále či českou Dalimilovu kroniku. A nahlédnout z pohodlí domova do všech archivů evropských národních knihoven.
Vzniká totiž velká Evropská digitální knihovna, do které se zapojí i Česko.
„Do roka by si v ní mohli čtenáři prohlížet archivy až 47 knihoven z Evropy, ale také z kavkazských zemí. Přístupné budou po internetu také perské či orientální rukopisy,“ říká Adolf Knoll, zástupce ředitele Národní knihovny ČR, který se jako jediný Čech účastní jednání o Evropské digitální knihovně.
První na světě
Podobný nadnárodní projekt nemá ještě ve světě obdoby. „Velké digitální knihovny má například Korea nebo Čína. Spojení archivů více zemí přes internet se však uskuteční v historii poprvé,“ vysvětluje Knoll.
Způsob vyhledávání v archivech knihoven bude jednoduchý: na internetovém portálu Evropské knihovny si čtenář zadá do vyhledávače název knihy, autora, případně klíčové slovo, které se ke knize vztahuje. Portál mu posléze nabídne možnosti, v jakém archivu je taková kniha dostupná.
„Mělo by to být jednoduché, jako například vyhledávání na portálu Google. Už nyní můžete nahlížet přes jednotlivé stránky evropských knihoven do archivů, toto by ale přístup do nich mělo ještě více zjednodušit,“ podotýká ředitel Národní knihovny ČR Vlastimil Ježek.
Služba ale zřejmě nebude zcela zdarma. Za prohlížení a především pročtení plné verze knih si bude muset čtenář zaplatit. Pokud například už dnes chcete vidět Dalimilovu kroniku a pročítat si jednotlivé stránky, musíte si službu u Národní knihovny na rok předplatit částkou dva tisíce korun. Zdarma jinak uvidíte na portálu knihovny pouze náhled na starý rukopis.
„Podobný princip bude zřejmě platit i u Evropské digitální knihovny. Bankovním převodem zaplatíte například knihovně v Německu za služby, a můžete si neomezeně prohlížet archivy. O této otázce se ale ještě povede v Evropské komisi debata,“ podotýká Adolf Knoll.
Peníze půjdou od knihoven
I samotné národní knihovny členských zemí budou muset každoročně do fondu mezinárodní knihovny přispívat, zhruba od 300 tisíc do milionu korun. Záležet bude na rozpočtu konkrétní instituce.
„Uvidíme, jak se k tomu postaví stát. Zatím to ale vypadá, že příspěvky budeme platit sami,“ myslí si Knoll.
Na digitalizaci archivů českých knihoven přispívá stát každý rok. Například letos to bylo částkou přes 13 milionů korun. Zda ale stát dá i na příspěvky pro členství v Evropské digitální knihovně, to ovšem není zatím jasné. „Samozřejmě digitalizaci plně podporujeme, ale bude záležet na rozpočtu a škrtech. Chybět nám má příští rok přes miliardu korun,“ upozorňuje mluvčí ministerstva kultury Marcela Žižková.
Nutnost digitalizovat
Česko začalo s digitalizací archivů knihoven na konci devadesátých let. V Národní knihovně je zatím převedeno do digitální podoby asi procento dokumentů z šesti milionů svazků. „Uchovávat vzácné historické dokumenty z archivů je nutné. Především u periodik z 19. století papír stárne a rozpadá se. Pokud se nám je do třiceti let nepodaří převést do digitální podoby, tak některé vzácné tisky zcela ztratíme,“ připomíná Ježek. Do několika let by také měl v Česku vzniknout centrální digitální sklad pro uchovávání dat knihoven, ale i vydavatelství novin a časopisů.
Autor: Petra Benešová
