07.08.2007
Vysoké zdanění a nepružná pravidla k podnikání stály za masivním odchodem Francouzů do zahraničí.
Příkladem je rockový veterán Johnny Hallyday. Před rokem se rozhodl, že už nebude odevzdávat 72 procent svých příjmů státu. Sbalil se a přestěhoval s rodinou do švýcarského Gstaadu.
Když v květnových prezidentských volbách zvítězil Nicolas Sarkozy, který chce daně zeštíhlit, Hallyday mu gratuloval. Teď zvažuje návrat.
Bohatí v nemilosti
Podnikavé a bohaté Francouze lákala i Velká Británie, žije jich tam odhadem půl milionu. Studie vládní Rady pro ekonomické analýzy vypovídá o tom, že v uplynulých patnácti letech odešlo asi deset tisíc manažerů. A s nimi i 70 miliard eur, které investovali jinde než ve Francii.
Razantní reformátor Sarkozy doufá, že jeho rozumné kroky je nyní přilákají zpět. Zavedení výjimek z daně z majetku a snížení maximálního zdanění fyzických osob o desetinu bylo jedním z jeho prvních plánovaných kroků. Reformy také předpokládají, že ti, kteří platí daň z majetku, budou moci investovat až 50 tisíc eur do malých a středních firem, a snížit si tak daňový základ.
Sarkozy si uvědomil, že schopní lidé mohou povzbudit malátnou ekonomiku. Potřeboval by ale změnit i tradiční nazírání na bohaté.
V duchu jakobínských tradic se dívali Francouzi na majetné lidi se značnou podezíravostí.
Ve Francii bylo vydělávání peněz vždy považováno za tak trochu kriminální delikt, říká spisovatelka Anne-Marie Mitterrandová, která přesídlila před deseti lety. V Belgii je to jiné, lidé s penězi nejsou považováni za zloděje.
Pružnější pravidla
Daň z majetku zavedli socialisté v roce 1981, od té doby se s různými obměnami udržela. Sarkozyho pravidla jsou dosud nejvážnějším pokusem o její omezení.
Dolní komora parlamentu schválila návrh 16. července, následně ji posvětil i Senát. Je součástí balíku zákonů, které se Sarkozy rozhodl nechat schválit ještě před třítýdenními srpnovými prázdninami.
Mezi jinými zahrnuje pružnější pravidla pro přesčasy, tvrdší tresty pro mladistvé provinilce či větší autonomii univerzitám.
Francouzi jeho nasazení oceňují. Podle průzkumů hodnotí jeho prvních dvanáct týdnů v úřadu příznivě dvě třetiny dotázaných.
Veřejné mínění je reformám nakloněno, v případě těžkostí se to ale může rychle změnit, řekl agentuře Reuters sociolog Jean-Francois Doridot ze společnosti Ipsos. Skutečný test přijde po prázdninách.
Sarkozy už se na střet s odbory připravuje. Zjemnil některé body reforem. Například počet zrušených míst ve státní správě omezil ze 40 tisíc na polovinu. Musí ale pamatovat na pravicové sympatizanty.
Neznám nikoho, kdo by se zatím chtěl vrátit jen kvůli Sarkozyho slibům, říká podnikatel Alain Lefebre, který odešel do Belgie.
Zdroj: iHNed.cz
Autor: Jiří Sládek
