25.09.2007
HN.IHNED.CZ
Ani ne sto dní je nový šéf labouristů Gordon Brown ve funkci premiéra a už se mu podařilo rozdrtit opět nabyté sebevědomí toryovské opozice.
Handelsblatt
Má stejného krejčího jako herec Tom Cruise, jeho rozčepýřené vlasy jsou čerstvě střižené a učesané, ve svých projevech se naučil dělat přestávky. To, co je důležité, nyní říká pomalu. Řeč je o britském premiérovi Gordonu Brownovi, který sjezd své strany využil k perfektnímu předvolebnímu boji. I když to, kdy vyhlásí volby, si nechal pro sebe. „Jako první se o tom dozví královna. Do té doby budu dělat svou práci,“ řekl premiér včera v Bournemouthu.
Politik, kterému se kdysi mnozí posmívali, má nyní respekt.
„Brown je postava se zásadami. Na to si nyní konzervativci musí začít zvykat,“ raduje se jeho předvolební koordinátor Douglas Alexander. „Jsme připravení Britům představit naši vizi. Máme hodnoty, nápady a lidi,“ dodává.
Především ale mají Gordona Browna. Ani ne sto dní je nový šéf labouristů ve funkci premiéra a už se mu podařilo rozdrtit opět nabyté sebevědomí toryovské opozice. Podle deníku Sun má již osmiprocentní náskok. „Toryové mají před volbami strach,“ míní Michael Portillo, někdejší oblíbenec premiérky Thatcherové.
Brown nabízí vše
S Brownovým včerejším projevem začala další kapitola jeho strategie – předvést Britům takový volební program, který snadno zastíní všechny dosavadní.
Nejen díky své „čistce“ zanedbaných nemocnic se přitom prezentuje jako nový „Mistr Proper“. Všem a každému chce něco nabídnout – od těch nejmenších a jejich matky, až po důchodce a chronicky nemocné. Delší mateřskou dovolenou. Vyšší minimální mzdu. Více dovolené. Zvýšení počtu ekologických měst. Zlepšení zdravotní péče. „Toryové představují jen stagnaci,“ zní jeho bojový pokřik. Jméno svého soka Camerona při projevu nezmínil ani jednou, za to ale 72krát zaznělo slovo „britský“.
Brownovi se podařilo to, co nikdo nepovažoval za možné. Zcela vymazal tíživé vzpomínky. Jak na Tonyho Blaira, tak na válku v Iráku. A především vzpomínky na Gordona Browna, spiklence, který po deset let na sjezdech strany seděl jako druhý muž vedle Blaira a hrál roli závistivého intrikáře. „Nálada se během roku zcela změnila,“ míní odborář a labourista John Cruddas. „Před rokem jsme se sami sebe ptali, zda ještě můžeme naší stranu zachránit. Nyní tu panuje atmosféra jako v roce 1996,“ dodává. To bylo krátce před převratným vítězstvím Blaira ve volbách.
Nyní opět ve vzduchu visí ona jistota, že opět vyhrají. Ministr zahraničí David Miliband tak již hovoří o druhé dekádě labouristů. „My tu možnost definovat budoucnost britské politiky máme.“
To si toryové představovali trochu jinak. Doufali v onoho nesympatického, autokratického premiéra, který zradí reformní politiku Blaira, kterou jako ministr financí často kritizoval. S ním, mysleli si, Blairova politická vize zapadne.
Ohňostroj nápadů
Nyní ale Brown v Bournemouth spustil celý ohňostroj nových iniciativ a vzal tak toryům ty nejlepší nápady.
Ze skořápky byrokratického ministra financí se vyloupl lidový konzervativec, který chápe problémy lidí. Blairovy plány na superkasina, legalizaci mariuhany či zrušení předpisů pro restaurace, to vše chce zvrátit zpět. Do své vlády navíc povolal i torye, Margaret Thatcherovou si pozval na kávu do Downing Street. „Ona stejně jako já vidí potřebu změny,“ řekl poté.
Nyní se zdá, že by Brown, dlouholetý rival, mohl dokonat Blairův odkaz. I když se na to samozřejmě lze dívat i jinak.
„Brown by se měl co nejrychleji nechat zvolit,“ míní jeden z delegátů. „Tohle je totiž ideální chvíle, kdy můžeme definitivně ukončit éru Blair,“ dodává.
Autor: Matthias Thibaut
