Sarkozy obstál v první silné stávce

19.10.2007
HN.IHNED.CZ

Kola, skútry, kolečkové brusle a taxíky střídají metro, vlaky a autobusy. Francie prožívá první stávku proti reformám prezidenta Nicolase Sarkozyho. Železničáři a zaměstnanci dopravních podniků se bouří proti zrušení „speciálního režimu“ pro své důchody. Ten jim dovoluje odejít do penze výrazně dřív než ostatním lidem. Státní rozpočet toto privilegium přijde ročně na pět miliard eur.

Odbory varovaly před černým čtvrtkem. A Francouzi se na něj dobře připravili. Brali ho s klidem a úsměvem. Víc než stávku řeší, stejně jako média, Sarkozyho rozvod, který včera prezident oficiálně potvrdil.

„Jeden den se snese. Alespoň se projedu na kole,“ říká na nábřeží student Pierre Lamartin. Načasování do krásného dne tlumí zlost ze zablokovaného města. Jasně modrá obloha, měkké slunce a padající listí dělají z cesty do práce příjemný zážitek. Navzdory očekávání jsou zácpy menší než obvykle, kolony stojí jen na 76 kilometrech namísto běžných 157.

Největší stávka za 20 let

Pařížané jezdí na kolech rádi a často. Včerejší provoz byl ale výjimečný. Kolem Opery, kde sídlí banky a pojišťovny, projíždí „peloton“ dam v kabátcích a kozačkách a pánů v dobře padnoucích oblecích. Kabelky a kufříky mají v košících před sebou.

Zájem o půjčená kola Velim, která si člověk může za drobný poplatek vzít na jednom konci Paříže a vrátit kdekoliv jinde, stoupá na dvojnásobek. Ulice jsou obloženy zaparkovanými skútry.

Ve vstupech do metra lidé narazí na zamčené mříže. U jediného otevřeného východu do chodeb na náměstí Madelaine stojí hned čtyři ženy v dopraváckých uniformách. „Na cestu linkou 12 zapomeňte. Je stávka,“ varuje jedna z nich.

Ta včerejší je rekordně silná – účastní se jí 73,5 procenta zaměstnanců dopravních firem. Když odbory v roce 1995 vyvolaly pád vlády, bylo ve stávce jen 67 procent zaměstnanců železnice a městské dopravy.

Dnes však odboráři téměř nemají šanci, že stávkou dosáhnou svého a Sarkozy reformu otupí.

„Budeme dál jednat, ale neustoupíme,“ řekl agentuře AFP ministr práce Xavier Bertrand.

Sarkozy i premiér Francois Fillon si sebevědomí mohou dovolit.

Konec moci ulice?

Síla odborů ve Francii tradičně pramení z toho, že strhnou veřejnost na svou stranu a politici jim právě proto ustoupí. Samotní odboráři patří k nejslabším v Evropě. V odborech je jen devět procent lidí. Pro srovnání: v Česku je to kolem necelých 30 procent, ve Skandinávii, kde stávky v podstatě neznají, přes 80 procent.

Teď však většina stojí za Sarkozym a jeho reformami. Podle posledního průzkumu agentury Ipof je 61 procent lidí proti stávce a 82 procent podporuje reformu důchodů.

Stávkující odboráři nemohou počítat ani s podporou opozice. Socialisté sice tradičně Sarkozyho kritizují, sami však přiznávají, že reforma speciálních důchodů státních zaměstnanců je nutná.

Další odklad důchodů

Tentokrát měl prezident lidi na své straně i proto, že reforma bere privilegium jen jisté skupině zaměstnanců. Premiér Fillon však již upozornil, že jeho kabinet chce v důchodové reformě pokračovat. Chystá se prodloužit dobu, kterou musí člověk odpracovat před odchodem do důchodu, ze 40 na 41, možná až na 42 let.

Železničáři včerejší stávkou hájili právo pracovat jen 37,5 roku.

Pro srovnání: v Česku zatím stačí na získání plné penze odpracovat za celý život jen 25 let. Ministr práce teď prosazuje alespoň 35 let. Na rozdíl od Francie však platí i minimální věk odchodu do penze. Průměrný Čech nyní před důchodem odpracuje právě 42 let.

Autor: Lenka Zlámalová

Sdílet tento příspěvek