13.12.2007
HN.IHNED.CZ
Tah Moskvy proti ruským pobočkám Britské rady je ozvěnou úderu, kterou před půl rokem dostaly vztahy Ruska s Londýnem.
Architekti ruské zahraniční linie si zřejmě vybrali včerejšek jako den, který měl dokázat její jistou vyváženost směrem k Západu.
Moskva dvakrát práskla bičem a jednou nastavila ruku na usmířenou – to když obnovila povolení pro dovoz polského masa.
První dva kroky ovšem celkový dojem přebíjejí a připomínají, že dnešní Kreml nemá rád pocit, jako by cizina ignorovala jeho zájmy.
Symbol vzdoru
Ruské moratorium na plnění Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE) bylo předem ohlášené a nemuselo by mít vážný praktický dopad – jen se přeruší vzájemné inspekce a tok informací o pohybech a stavech jednotek. Vlivný poslanec Konstantin Kosačov sice minulý týden nevyloučil, že by Rusové mohli zvýšit počet vojsk u západních hranic, jestli aliance NATO posílí svou přítomnost na východě Evropy.
Žádné náhlé přesuny se ale konat nebudou a spor kolem smlouvy zůstává hlavně na politické rovině – i jako výraz ruského odporu k plánovanému rozšíření amerického protiraketového systému do Polska a Česka.
Další včerejší rána přišla z Moskvy bez předchozího varování, ale vlastně se s ní taky dalo počítat. Je to totiž spíš ozvěna úderu, kterou před půl rokem dostaly vztahy Ruska s Londýnem.
„Britská rada nejednou porušila ruské zákony ve finanční, daňové a dalších sférách,“ řekl mluvčí ministerstva zahraničí Michail Kamynin. Vysvětlil tak, proč úřady pozastavily činnost center v Petrohradu a Jekatěrinburgu. Otevřena má zůstat jen kancelář v Moskvě.
„Jejich činnost nemá jakýkoliv zákonný podklad,“ tvrdí ruská diplomacie. Britská rada podle Kamynina porušuje i mezinárodní konvenci, když působí „pod krytím“ místních konzulátů.
„Netahejte sem politiku“
Šéf rady v Rusku James Kennedy prý těmto výhradám nerozumí.
„Úzce spolupracujeme s ruskými úřady, zvláště daňovými, a naše činnost je zcela v souladu se zdejšími daňovými a pracovními zákony,“ prohlásil Kennedy.
Upozornil navíc, že Britská rada otevřela ruské kanceláře na základě bilaterální kulturně-vědecké dohody z 90. let. Právní základ pro další působení center má zajistit nová dvoustranná dohoda, ale její podpis Moskva oddaluje.
„Máme za to, že na vině jsou politické problémy mezi oběma zeměmi,“ dodal Kennedy – a Rusové to nepopírají.
„Naši dohodu brzdí nepřátelské kroky Londýna z letošního července,“ připustil Kamynin. A jeho argumenty, že Britská rada je v zemi nelegálně, odsunul do pozadí sám ministr zahraničí Sergej Lavrov.
V rozhovoru pro stanici BBC explicitně spojil včerejší krok proti britským centrům s červencovým vyhoštěním několika ruských diplomatů z Londýna. „Neměli jsme jinou volbu než na to odpovědět,“ přiznal šéf ruské diplomacie.
Moskva v létě odmítla vydat podnikatele Andreje Lugového, jehož Britové považují za podezřelého z loňské vraždy bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka. Když Londýn nedostal Lugového před soud, přistoupil k odvetným diplomatickým krokům.
Teď vyzývá Rusy, aby do politické „aféry Litviněnko“ nezatahovali i Britskou radu. Ta je registrována jako charitativní instituce financovaná vládou a kromě výuky angličtiny nebo knihovnických služeb pomáhá místním studentům získat britské vzdělání.
Donedávna v Rusku fungovalo patnáct britských středisek, už v říjnu ale rada oznámila, že do konce roku většinu z nich zavře.
„Regionální úřady nám daly najevo, že nás tam nechtějí,“ uvedl Kennedy.
Kreml postupně ztěžuje život i domácím a zahraničním nevládním organizacím, jimž úřady například zpřísňují registrační pravidla.
Autor: Jaroslav Beránek
