17.12.2007
HN.IHNED.CZ
„Evropané se musí zamýšlet nad tím, co je spojí v blízké budoucnosti,“ říká Jérome Clément, šéf správní rady Arte France. Evropská stanice Arte je ceněným televizním projektem, zaměřeným hlavně na náročné umělecké snímky i dokumenty. Prestižní kulturní televizní kanál vysílá paralelně německy a francouzsky, příjem stanice, do níž přispívají i televizní kanály dalších evropských zemí, je umožněn asi 80 milionům evropských domácností.
Její šéf Jérome Clément dříve působil i jako poradce francouzského premiéra, stál v čele Národního centra kinematografie. Nedávno přednášel na pražské Univerzitě Karlově v rámci cyklu Evropského diskusního fóra. „Kultura je vzácné zboží, o které se musíme starat. Není to jen byznys,“ uvedl v rozhovoru pro HN.
HN: Co byste tedy vzkázal Američanům, kteří jsou pro volnou soutěž v kulturní oblasti?
Američané mají odlišný pohled. Pro mě ale kultura prostě není byznys. Tvůrčí proces zahrnuje mnohovrstevnatý vztah mezi tvůrcem a publikem. Trh je naopak přesně vymezený vztah mezi nabídkou – a poptávkou, která hraje hlavní roli.
HN: Jaké jsou před Evropou výzvy vyplývající z globalizace?
Je to hozená rukavice. Musíme si především zachovat vlastní kulturní identitu, platí to pro všechny Evropany, pro Francouze i pro Čechy. Současně můžeme využívat ekonomické výhody stále těsněji propojeného světa.
HN: Nevytváří podpora kulturních aktivit v Evropě až příliš mnoho nejrůznějších komisí?
Jistě, mnoho byrokracie je na škodu. Snažíme se rozhodně vytvářet příznivé prostředí pro kulturu, aniž bychom vytvářeli nějaká zbytečná pracovní místa.
HN: Kanál Arte je považován za elitní záležitost, jaký je o něj zájem?
Diváků má možná méně než komerční televize, ale přesto dost. Ve Francii máme o něco vyšší tržní podíl – necelá čtyři procenta – než v Německu, kde je to jedno procento. Myslím, že to prohlubuje důvěru lidí z obou zemí. Diváky máme ale i v Belgii a Švýcarsku.
HN: Co říkáte probíhající televizní digitalizaci, je to užitečný krok?
V zásadě je to dobrá věc. Umožňuje rozšíření počtu kanálů i jejich lepší kvalitu. Díky této technologii je signál kvalitnější, nabídka bohatší. Nicméně širší nabídka nemusí nutně znamenat větší kvalitu.
HN: Prahu jste navštěvoval už před rokem 1989. Jak ji vnímáte dnes?
Mám Prahu moc rád. Dříve to bylo tmavé, trochu zachmuřené město. Dnes působí velmi optimistickým, svěžím dojmem. Snad těch reklam je někde až příliš mnoho, v tom bych asi přibrzdil. Je potřeba citlivě skloubit zájmy trhu s estetickými nároky.
HN: V Paříži se poslední dobou živě diskutuje o možnosti, že v budoucnosti vzniknou další mrakodrapy. Jaký je váš názor?
Pařížský horizont představuje stále citlivé téma. Velmi problematický byl v minulosti projekt Montparnasského mrakodrapu v centru Paříže. V tomto případě se jedná o periferii, to se zdá stravitelnější. Jsem zastáncem každého kreativního díla. Myslím, že odvážná architektura, která vyroste za branami Paříže, bude přínosem.
HN: Sledujete diskusi o moderní architektuře v Česku? Návrh Národní knihovny od Jana Kaplického bývá poměřován s pařížskou knihovnou Francoise Mitterranda.
Kaplického znám, jeho díla jsou velmi silná, s charakteristickým rukopisem. Cením si jich.
Autor: Jiří Sládek
