21.03.2008
Zahranicni.iHNed.cz
Síla belgické vlády je podle bruselských komentátorů podobně křehká jako zdraví nového premiéra Yvese Letermeho.
Na vznik regulérní vlády po loňských červnových volbách čekala Belgie až do čtvrtku více než devět měsíců a zřejmě si vydechne jen chvíli.
Koaliční dohoda pěti stran zastupujících vlámskou a valonskou komunitu byla možná jen proto, že se vyhnula nejtěžším problémům. Až letošní léto ukáže, zda nový premiér Yves Leterme vydrží ve svém úřadě déle, než trvalo sestavování nynější vlády.
Čtěte více: V Belgii se objevil náznak řešení politické krize – ZDE
Čtěte více: Lidé z Bruselu odmítají „rozvod“ země – ZDE
Koaliční dohoda se omezila na nejnutnější body týkající se otázek ekonomiky, justice a sociálních věcí. Nejtěžší problém, nové rozdělení pravomocí mezi federální vládou a regiony, chce nová vládní koalice vyřešit do června.
Pokud se jí to nepodaří, může krize propuknout nanovo. Z průzkumů veřejného mínění je cítit skepse už nyní. Podle sondáže soukromé televizní stanice VTM nové vládě nedůvěřuje 63 procent dotázaných Belgičanů a 43 procent je přesvědčeno, že letošní léto nepřežije.
Premiér se snaží uklidňovat
Akutním důvodem rozšířené skepse je osoba nového premiéra.
Vzhledem ke svému původu – pochází ze smíšeného valonsko-vlámského manželství – by Yves Leterme mohl představovat prototyp belgického politika. Na frankofonním jihu země je však velmi nepopulární. Zasloužil se o to například výrokem, že Valoni jsou „intelektuálně neschopní“ naučit se vlámsky, nebo když přirovnal veřejnoprávní televizní a rozhlasovou stanici RTBF k šiřitelům etnické nenávisti v Africe.
Za těmito a podobnými výroky („Belgičany spojuje pouze král, pivo a fotbalová reprezentace“) se pokusil nyní premiér Leterme udělat tlustou čáru.
Tento týden, ještě před nástupem do úřadu, vystoupil s umírněným projevem, ve kterém se za své dřívější poklesky omluvil. Zdůraznil, že pokud by chtěl společný stát rozbít, nechtěl by se stát předsedou vlády. Komentáře bruselských médií tuto proměnu mimo jiné připisují zdravotním potížím. Yves Leterme totiž minulý měsíc prodělal vnitřní krvácení, které jej dokonce přinutilo na několik týdnů přerušit jednání o ustavení nové vlády.
Zdrojem dlouhodobého napětí mezi belgickými Valony a Vlámy je ekonomická nerovnováha mezi severem a jihem. Na bohatším severu převládá přesvědčení, že jih má zájem na společném státu jen kvůli finančním transferům, například prostřednictvím systému sociálního zabezpečení.
Atmosféra nedůvěry
Vztahům mezi oběma národnostními komunitami nepřispívají některá opatření ve vlámské části Belgie, která byla kritizována jako projev národnostní diskriminace.
Požadavek, aby v tomto regionu žadatelé o sociální byty mluvili vlámsky, se dokonce stal důvodem ke stížnosti Radě Evropy. Evropská komise začala kvůli tomu prověřovat, zda vlámský zákon o ubytování není v rozporu s právem Evropské unie.
Sto sedmdesát sedm let stará konstituční monarchie prožívá vnitřní krize pravidelně, ale až nyní se o budoucnosti Belgie začalo pochybovat. Předseda malé vlámské strany NV-A Bart de Wever, spojené s Letermovými křesťanskými demokraty, v rozhovoru pro deník La Libre Belgique řekl, že „Belgie existovala, ale už neexistuje“.
Autor: Adam Černý, foto: Isifa
