05.05.2008
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan chce založit novou politickou formaci, jestliže ústavní soud zakáže jeho vládní Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP) kvůli proislámské činnosti.
Minulý týden AKP předložila svou předběžnou obhajobu v kontroverzní kauze, v níž hodlá prokurátor 71 členům strany, včetně Erdogana, zakázat politickou činnost na dobu pěti let.
Tento případ zneklidnil finanční trhy, které se obávají dlouhodobé politické nejistoty a další kritiky od Evropské unie, do níž Turecko chce vstoupit.
Televizní stanice Kanal D na své internetové stránce uvedla, že přípravy na založení nové strany jsou hotovy. Erdogan o tom podle stanice informoval malou skupinu novinářů v sobotu večer.
Úřad premiéra tyto informace nepotvrdil. „Nebudeme v Turecku vytvářet napětí,“ citoval šéfa vlády deník Vatan.
Erdogan prohlásil, že neočekává, že by soud zakázal stranu nyní, a dodal, že nechce usilovat o ústavní změny, aby případnému zákazu zabránil.
AKP, která v loňských parlamentních volbách zvítězila s drtivou převahou, odmítá tvrzení prokurátora, že její členové vyvíjejí aktivity směřující proti laickému charakteru státu, a prohlašuje, že kauza je politicky motivována.
Erdoganova vláda, která má kořeny v politickém islámu, se střetává s laickými kruhy, především s mocnou armádou a soudci, v otázce, jakou roli má hrát islám v Turecku, jehož režim je zcela světský, ale kde žije 99 procent muslimů.
Erdogan prohlásil, že bude-li mu zakázána politická činnost, vypíše nové volby a bude kandidovat jako nezávislý.
Turecko již v minulosti zakázalo mnoho politických stran kvůli domnělým proislámským nebo prokurdským aktivitám. Mnoho komentátorů očekává, že AKP postihne stejný osud.
Turecký ústavní soud koncem března rozhodl, že se bude zabývat návrhem na zákaz AKP. Podnět k tomuto řízení, jež může vyvrcholit i zákazem činnosti, dal v polovině března prokurátor kasačního soudu, když požádal ústavní soud, aby stranu rozpustil kvůli aktivitám odporujícím laickému charakteru tureckého státu.
Napětí mezi zastánci sekulárního charakteru státu z řad justice a vojáků na jedné straně a vládou AKP na straně druhé hýbe Tureckem již mnoho měsíců. Kritici například vytýkají vládě její nedávné rozhodnutí povolit studentkám na univerzitách nošení islámských šátků. Opozice to považuje za první politický krok k islamizaci země.
čtk, oez
