Sarkozy prosadil změnu francouzské ústavy

22.07.2008
čtk

Francouzský parlament schválil většinou jednoho hlasu ústavní reformu, kterou prosazoval prezident Nicolas Sarkozy. Změny posilují postavení parlamentu a dávají větší prostor občanské iniciativě. Ústava V. republiky přijatá v roce 1958 se mění v téměř polovině článků.

Pro změnu hlasovalo 539 poslanců a senátorů, proti bylo 357. Výsledek hlasování byl dlouho nejistý, protože Sarkozy neměl podporu opozice a nemohl si být úplně jistý hlasy některých vlastních zákonodárců. Potřebná třípětinová většina byla nakonec ještě těsnější, než se čekalo. Veřejnost hlavní změny velkou většinou schvaluje.

Změna ústavy narážela na odpor malé skupiny poslanců a senátorů vládní pravice. Ti byli v posledních dnech vystaveni velkému tlaku Sarkozyho a jeho stoupenců a někteří z nich nakonec hlasovali pro.

Podle socialistů změny ve skutečnosti hrají ve prospěch Sarkozyho, nebo jsou nedostatečné. Při předchozím separátním projednávání návrhu v obou komorách opozice neuspěla s významným požadavkem změny systému senátních voleb, který je teď velmi příznivý pravici.

Socialisty kvůli jejich postoji kritizoval nejen konzervativní Le Figaro, ale i levicový deník Libération. Oba shodně napsaly, že socialisté nyní odmítají změny, které sami léta žádali. Smířlivější Libération na druhou stranu uvedl, že podíl na tom má i Sarkozy a jeho velmi osobní styl vládnutí, který nastolil ovzduší nedůvěry.

Ústavní změna omezuje prezidentské mandáty na dva, dává parlamentu možnost postavit se proti jmenování šéfů nejdůležitějších státních institucí prezidentem a vládou a omezuje právo vlády použít ústavního článku, který jí umožňuje zastavit bezvýchodnou parlamentní debatu o jejích návrzích zákonů. Prezident po americkém vzoru dostane možnost jednou za rok v parlamentu vystoupit.

Vláda bude musit neprodleně informovat parlament o nasazení francouzských vojáků v zahraničí a získat jeho souhlas k prodloužení takové vojenské operace nad čtyři měsíce.

Mezi další změny patří možnost vypsat referendum z iniciativy části poslanců, senátorů a voličů a možnost, aby kterýkoli občan požádal ústavní radu o prověření souladu kteréhokoli zákona se základními právy a svobodami.

Referendum o každém novém rozšíření Evropské unie zůstane zachováno. Prezident ale bude mít za jistých podmínek možnost rozhodnout se pro ratifikaci přijetí nového člena EU parlamentní cestou. Tento článek se dotýká hlavně Turecka, jehož přijetí většina Francouzů odmítá.

Autor: oez

Sdílet tento příspěvek