Komise navrhuje likvidaci loděnic v Gdyni a Štětíně

17.10.2008
čtk

Evropská komise nejspíše odmítne plán polské vlády na záchranu loděnic. Deníku Gazeta Wyborcza to řekla evropská komisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová. Komise navrhuje likvidaci a prodej majetku polských loděnic v Gdyni a Štětíně a restrukturalizaci loděnice v Gdaňsku.

Evropská komise podle Kroesové navrhuje, aby majetek loděnice v Gdyni a Štětíně byl prodán v soutěži. Zůstala by likvidační firma, která by za peníze z prodeje zaplatila dluhy vůči státu a nakonec by zanikla. Noví vlastníci by mohli nadále hospodařit v loděnicích bez nutnosti vracet veřejnou pomoc, kterou společnosti léta dostávaly.

Investoři by mohli začít s čímkoliv, nemuseli by pokračovat ve výrobě lodí. Schopnosti pracovníků by mohly být využity například při budově ocelových konstrukcí v jiných blízkých oborech. S ohledem na blížící se recesi bude zřejmě nutné angažovat se v jiných oborech, které mají o něco vyšší šanci na zisky než lodní průmysl, uvedla komisařka.

Loděnice v Gdaňsku, k níž mají Poláci obzvláště silné citové vazby, protože tam vzniklo protikomunistického odborového hnutí Solidarita, už byla zprivatizována. Loni ji koupila ukrajinská společnost Donbass. Polská vláda ale musí podle komisařky představit plán její restrukturalizace.

Pokud se polská vláda nedohodne s EK, loděnice budou muset vrátit obří státní dotace, což by znamenalo jejich okamžitý bankrot. O práci by mohlo přijít až 20.000 lidí.

Evropská komise čekala na návrhy polské vlády více než čtyři roky, nakonec dala vládě ultimatum. Vládou předložený plán počítá se spojením loděnic v Gdyni a Gdaňsku a samostatný prodej loděnice ve Štětíně. Podle komisařky však takový plán nezaručí, že firmy budou konkurenceschopné, proto jej chce EK odmítnout.

Vlády v EU nesmějí podle unijních pravidel dotovat podniky státní pomocí, pokud tyto peníze nedoprovázejí plány, jak firmy postavit na nohy v dlouhodobém výhledu. Pomoc jen loděnici v Gdyni od roku 2002 podle Kroesové činila minimálně miliardu eur (25 mld. Kč) a štětínská dostala 700 milionů eur (17,6 mld. Kč).

Se smutkem musím říci, že ačkoliv plynuly do firem tak gigantické peníze, nebyl učiněn žádný posun k tomu, aby loděnice byly konkurenceschopné, řekla Kroesová deníku.

Polské loděnice se potýkají s tíživou finanční situací a silnou konkurencí z Asie již řadu let. Odbory po pádu komunismu blokovaly snahy o privatizaci loděnice do rukou zahraničních investorů a vlády se radikálním změnám ve fungování podniku raději vyhýbaly.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek