Ústavní soud dal zelenou ratifikaci Lisabonské smlouvy

26.11.2008
čtk

Proces schvalování Lisabonské smlouvy v Česku může pokračovat. Ústavní soud (ÚS) nenašel rozpor mezi smlouvou a českým ústavním pořádkem. Rozhodnutí Ústavního soudu bylo jednomyslné.

Lisabonská smlouva – projevy a dokumenty

V odůvodnění nálezu si žádný soudce nevyhradil odlišné stanovisko ani k výroku, ani k odůvodnění nálezu. Podle pracovníků analytického oddělení soudu je podobně jednoznačný výsledek v politicky vyhrocených a složitých kauzách výjimečný.

Vondra: Rozhodnutí rozptýlí obavy

Rozhodnutí soudu o šesti sporných bodech Lisabonské smlouvy přivítali čeští politici. Vítám verdikt Ústavního soudu, který umožní pokračovat v ratifikaci Lisabonské smlouvy, uvedl místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra.

Nález Ústavního soudu by měl rozptýlit panující obavy z možného rozporu Lisabonské smlouvy s českou ústavou, které dosud provázely ratifikaci smlouvy v České republice, dodal vicepremiér.

Podle premiéra Mirka Topolánka rozhodnutí umožňuje pokračovat v procesu ratifikace smlouvy v parlamentu. Nicméně i nadále očekávám, že odborná i veřejná debata bude pokračovat, uvedl Topolánek. K diskusi s veřejností vyzval vládu také prezident Václav Klaus.

Kromě Vondry přivítal verdikt soudu také ministr zahraničí Karel Schwarzenberg i zahraničněpolitický expert ČSSD Lubomír Zaorálek. Lisabonská smlouva není v rozporu s ústavním pořádkem. A za tuto jistotu buďme vděčni, řekl ministr zahraničí.

Ratifikace ještě letos?

Rozhodnutí Ústavního soudu umožňuje ratifikaci poslanci a senátory. Strana zelených chce proto podle předsedy Martina Bursíka požádat o svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny. O její svolání musí požádat nejméně pětina členů sněmovny. Pro rychlé přijetí Lisabonské smlouvy se kromě zelených vyslovují i opoziční sociální demokraté a koaliční KDU-ČSL.

Jsem připraven schůzi svolat, řekl předseda sněmovny Miroslav Vlček, který tak musí podle jednacího řádu sněmovny učinit nejpozději do deseti dnů od chvíle, kdy žádost dostane.

Horní komora začne projednávat smlouvu v závislosti na obdržení písemného rozkladu. V této chvíli nic nebrání ratifikaci v obou komorách parlamentu, uvedl předseda Senátu Přemysl Sobotka. Podle něj bude bod zařazen hned na první schůzi v prosinci nebo lednu.

Irsko a Česká republika nejsou jediné

Česká republika je poslední členskou zemí Evropské unie, která o smlouvě dosud nijak nehlasovala. V dalších třech zemích proces ratifikace pokračuje. Ve Švédsku, kde parlament 20. listopadu 2008 smlouvu schválil už jde pouze o formalitu. V Polsku parlament smlouvu schválil letos v dubnu. Prezident Lech Kaczyński od té doby s jejím podpisem otálí.

V Německu několik zákonodárců podalo žádost o přezkoumání dokumentu k ústavnímu soudu, který má rozhodnout v příštím roce. Německý prezident Horst Köhler čeká pouze na rozhodnutí soudu. V říjnu oznámil, po verdiktu soudu smlouvu podepíše, protože on sám žádný nesoulad smlouvy s německým ústavním pořádkem nevidí.

Jako jediní odmítli smlouvu 12. června 2008 v referendu Irové. O dalším postupu má Irsko referovat na nadcházejícím summitu EU 11. až 12. prosince. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Dicka Rocheho je nevyhnutelné nové referendum, které se ale podle něj bude konat až poté, co jednání s Unií odstraní obavy irské veřejnosti.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek