20.12.2008
čtk
Po páteční demisi vlády Yvese Leterma se Belgie přiklání k řešení jmenovat úřednickou vládu, která by stála v čele země až do června příštího roku.
Páteční demise vlády byla reakcí na obvinění z nátlaku na soud v souvislosti s aférou kolem záchrany banky Fortis. Situaci komplikují dlouhodobé rozpory mezi Vlámy a frankofonními Valony ohledně budoucnosti země.
Belgický král Albert II., jemuž přísluší definitivní rozhodnutí v otázce demise vlády, se v pátek večer radil s vůdci politických stran. Konzultace dnes pokračují. Podle agentury AFP je však málo pravděpodobné, že by Leterme zůstal u moci, protože byl jako premiér zpochybněn a případ banky Fortis se změnil téměř ve státní aféru.
Pro Leterma je v této situaci těžké zůstat v úřadu, poněvadž byl jako politik zahnán do úzkých, uvedl dnes politolog Jean Faniel. Belgické deníky neznají většinou s Letermem slitování.
Osmačtyřicetiletý Leterme, který se stal premiérem teprve letos v březnu, již podal demisi v červenci, protože nedokázal najít kompromis v otázce rostoucích požadavků autonomie pro vlámské obyvatelstvo v zemi. Král tehdy rozhodl, že má v úřadu zůstat.
Královo rozhodnutí na sebe nemůže dát čekat, musí přijít nejpozději o tomto víkendu, soudí v úvodníku vlámský list Het Laatste Nieuws.
Hlavní politické strany odmítají myšlenku okamžitých předčasných voleb. Za nejpravděpodobnější scénář považují belgičtí politologové to, že král jmenuje přechodnou vládu, v níž budou především zastoupeny strany nynější vládní koalice. Podle listu Le Soir by byly volby skutečnou katastrofou, neboť nyní je třeba řešit zásadní otázky.
Podle tohoto scénáře by král měl nejprve jmenovat nového premiéra. Mezi těmi, o nichž belgická média spekulují, jsou Marianne Thyssenová, předsedkyně Letermovy Křesťanské, demokratické a vlámské strany (CD&V), předseda Poslanecké sněmovny Herman Van Rompuy (rovněž CD&V), nebo frankofonní liberál Didier Reynders, případně bývalí premiéři Jean-Luc Dehaene a Guy Verhofstadt.
Tento tým by měl vydržet až do velmi očekávaných regionálních voleb v červnu 2009, které by mohly spojeny s předčasnými parlamentními volbami.
Demise vlády vrhá zemi znovu do politických turbulencí, z nichž zřejmě vybředne až příští rok v červnu.
Belgie prožívala od loňského léta krizi vyvolanou spory mezi vlámskojazyčnými stranami a frankofonní částí země o budoucnosti země, která neměla stabilní vládu devět měsíců.
Autor: Euroskop
