23.12.2008
čtk
Belgický král Albert II. v pondělí přijal rezignaci vlády, v jejímž čele stál vlámský křesťanský demokrat Yves Leterme. Posláním prozkoumat možnosti řešení krize panovník pověřil bývalého několikanásobného předsedu vlády Wilfrieda Martense. Za hlavního kandidáta na funkci ministerského předsedy se označuje Jean-Luc Dehaene, který už v čele vlády stál v 90. letech.
Jmenování průzkumníka možností je specifikum belgické politiky v období vládních krizí. Posláním jmenované osobnosti je konzultovat představitele politických stran ohledně případných koalic. Vytvořením vlády pak většinou bývá pověřen někdo jiný.
Vládní krizi vyvolal případ banky Fortis, která působí v celém Beneluxu a která se dostala do finančních problémů. Belgická vláda byla obviněna, že vyvíjela tlak na soud, aby rozhodl ve prospěch jejího návrhu řešení krize, který se nelíbil drobným akcionářům. Leterme jakékoli ovlivňování justice popřel.
Dosavadní vláda, složená ze zástupců pěti stran, byla ve funkci od března. Byla vytvořena po devítiměsíčním vyjednávání. Hlavní příčinou sporů mezi belgickými stranami zůstávají autonomistické požadavky Vlámů vůči chudší frankofonní části země. Zmíněná devítiměsíční krize zavdala dokonce podnět k obavám, že by se země mohla rozpadnout na dvě části.
Leterme, jehož vláda zůstává ve funkci pro vyřizování běžné agendy až do vytvoření vlády nové, vyloučil, že by se o funkci ministerského předsedy ucházel znovu. Jeho možný nástupce Dehaene, který vedl vládu v letech 1992 až 1999, by ale podle agentur měl stát v čele vlády jen do června příštího roku, kdy se konají regionální volby a volby do Evropského parlamentu. S těmi by prý bylo možno spojit předčasné volby parlamentní, ze kterých by vzešel stálý kabinet.
Osmašedesátiletý křesťanský demokrat Dehaene je zkušený politik, který má pověst dobrého vyjednávače a člověka schopného zvládat krize. Podle agentury Reuters ale k němu mají výhrady vlámští liberálové, kterým se zdá příliš levicový. Mezi dalšími možnými kandidáty na místo předsedy vlády jsou zmiňováni bývalý premiér Guy Verhofstadt a předseda poslanecké sněmovny Herman Van Rompuy.
Autor: Euroskop
