10.02.2009
čtk
Před 80 lety podepsali ministerský předseda Benito Mussolini a kardinál Pietro Gasparri smlouvy, které daly právní rámec novodobé existenci papežského státu. V roce 1929 tak vznikl nejmenší stát na světě.
Papežský stát, který měl ještě v roce 1859 tři miliony obyvatel a rozlohu 40.000 km čtverečních, zcela zanikl v roce 1870 jako důsledek dokončení sjednocovacího procesu v Itálii.
Součástí Lateránských smluv z 11.února 1929 byl rovněž konkordát italského státu s katolickou církví a finanční odškodnění za území ztracená v roce 1870. Itálie se zavázala zaplatit Vatikánu 750 milionů lir v hotovosti a jednu miliardu lir v cenných papírech.
Vatikánský městský stát se rozkládá na území 0,44 km čtverečních v západní části Říma. Žije v něm asi 2000 obyvatel, z nichž zhruba 900 má vatikánské státní občanství. V čele teokratické monarchie stojí papež, který je zároveň hlavou římskokatolické církve. Papeže doživotně volí kolegium kardinálů (konkláve).
Hlavním zdrojem příjmů Svatého stolce jsou roční výnosy z depozit (odškodnění z roku 1929 uložené do akcií, zlata a valut), vybírání tzv. Petrova halíře v kostelích celého světa či pronájem nemovitostí, jež církevní stát vlastní. Vatikán vydává také vlastní poštovní známky, knihy, mapy či průvodce.
Autor: Euroskop
