Lidská práva s otazníkem


Marie Bydžovská, EUROSKOP, 11. února 2009

Závěrečný panel konference o české zahraniční politice (pořádané Ústavem mezinárodních vztahů) byl věnován jejímu lidsko-právnímu a rozvojovému rozměru. Účastníci konference se shodli především v tom, že koncept lidských práv a jejich ochrana stále zůstává těžko definovatelným fenoménem. Jakýmsi shrnutím jsou slova Petra Hlaváčka, podle kterého musíme v lidsko-právních tématech většinu tezí zakončovat otazníkem.

Podpořit lid, který chce chléb a hry

Kritický příspěvek k debatě o zaměření české politiky lidských práv přinesl Vít Klepárník. Nejdříve představil hlavní teze, které poté vztáhl na českou politiku ochrany lidských práv.

První tezí bylo, že lidsko-právní politika je zaměřena na jednotlivce a ne na skupiny. Klade si za cíl chránit zranitelné jedince, avšak činí je pasivními. České transformační politice vytkl, že s cílem demokratizace se zaměřuje na úzké skupiny elitních činitelů, které čítají pouze desítky osob. Tyto desítky osob následně nevytvoří organizace nebo hnutí.

Další tezí byl dopad lidsko-právní politiky na humanitární pomoc. Ta je následně distribuována na základě práv. Přestává být apolitická s cílem snížit utrpení a stojí tak v opozici kupříkladu k zásadám Červeného kříže. Projekty například v Darfúru nejsou směřovány pouze k zmírnění utrpení, ale mají přispívat k řešení konfliktu. Klepárník si však klade otázku, zda je vůbec možné takto vyřešit spletité konflikty, které se často táhnou již desítky let.

Poslední tezí bylo, že přístup k ochraně lidských práv je selektivní. Česká republika se tak zaměřuje na boj proti porušování lidských práv pouze v některých zemích, zatímco jiné případy porušování lidských práv přehlíží. Nicméně zapojení politiky lidských práv do všech politik považuje Klepárník za nerozumné. S tím souvisí i otázka, zda má rozvojová pomoc být podmíněna dodržováním lidských práv.

Současná diskuze je podle něj iracionální, jelikož si klade absolutní cíle. Transformaci celých společností považuje za nereálnou. Jelikož tento cíl není v silách nikoho, měla by se transformační politika zaměřit na jiné cíle. Nesouhlasí s podporou úzkých elit jako disidentů a opozičních skupin, naopak podpora by měla být podle něj zaměřena antielitářsky na „šedou zónu- na lid, který chce „chléb a hry.

ČR v „tvrdém jádru Evropy

L’ubomír Majerčík představil český příspěvek k evropské politice lidských práv. ČR se řadí spolu s Velkou Británií, Irskem, Nizozemím a Dánskem k „tvrdému jádru zemí EU. Majerčík ukázal český příspěvek na třech prioritních zemích české transformační politiky (Barma, Bělorusko, Kuba). Za minus této politiky považuje skutečnost, že Ministerstvo zahraničních věcí nezdůvodnilo, proč si zvolilo za prioritní právě tyto tři země.

V případě Barmy a Běloruska se česká politika shoduje s evropskou a ČR tak může využívat kanály a nástroje rozvojové politiky EU jako například institucionalizovaný dialog s jihoasijskými státy ASEAM. Jinak tomu je v případě Kuby. Česká politika vůči ní je tvrdší než politika EU. Nejdříve se ČR dařilo evropskou politiku ovlivňovat, po nástupu socialistické vlády premiéra Zapatera však převážil tlak španělské vlády, aby EU zmírnila sankce a zaměřila se na volný dialog s Havanou.

V souvislosti s politikou vůči Kubě nastínil Majerčík některé závažné otázky lidsko-právní politiky. Je uvalování sankcí efektivní? V případě Kuby historie ukázala, že ani desítky let amerických sankcí nedokázaly změnit nedemokratický režim. Jsou ale alternativy sankcí spočívající v navazování hlubších vztahů efektivnější?

Vliv náboženství na rozvojové projekty

Petr Kment mluvil o vlivu náboženství místního obyvatelstva na výsledky enviromentálních rozvojových projektů. Podle něj monoteistická náboženství mají horší přístup k ochraně životního prostředí, jelikož vztah člověka a přírody chápou jako vztah vládce a ovládaného. Buddhistické smýšlení, podle něhož nic není izolovanou jednotkou, považuje Kment za „vhodnější pro úspěch enviromentálních rozvojových projektů. Tyto předpoklady však nebyly potvrzeny empirickým výzkumem a Kment teprve plánuje své teze ověřit na případu středoasijských republik.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek