04.04.2009
čtk
Rozšíření Evropské unie v letech 2004 a 2007 byl velký úspěch, shodli se včera v Praze ministři financí EU. Projednávali nedávnou zprávu Evropská komise, která vstup členských států především ze střední a východní Evropy, hodnotí. Nové členské státy se díky rozšíření mohly například těšit z rychlejšího ekonomického růstu, starým členským státům se přitom otevřely nové trhy.
„Rozšíření je pozoruhodným úspěchem,“ řekl novinářům po jednání šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet s tím, že nové členské státy by mohly zvýšit i počet členů eurozóny, tedy zemí, které vyměnily národní měny za euro. Ze členských států EU, které vstoupily do unie v roce 2004 a 2007, jednotnou evropskou měnu používají čtyři. „Eurozóna je pro ně otevřená, ale musí být zajištěno (hospodářské) sbližování,“ dodal šéf ECB. Podle českého ministra financí Miroslava Kalouska, který jednání za české předsednictví EU vedl, navíc v současnosti již ztratilo smysl rozlišovat členské státy unie na staré a nové.
Evropská unie se po rozšíření stala vůbec nejsilnějším hospodářským společenstvím na světě. V současnosti tvoří zhruba třetinu výkonu celosvětové ekonomiky a zhruba 17 procent celosvětového obchodu. Ekonomicky ovšem nejvíce vytěžily nové členské státy.
Podle odhadu Evropské komise od roku 1999 do roku 2008 vzrostl příjem na hlavu v nových členských státech v průměru na 52 procent celounijního průměru ze 40 procent v roce 1999. Efekt vstupu do evropského společenství se projevil na ročním růstu ekonomiky. Brusel odhaduje, že díky vstupu do EU hospodářství nových členských států rostlo každý rok o 1,75 procenta rychleji, než by tomu bylo v případě, kdy by tyto země zůstaly mimo společenství.
Hlavním tahounem ekonomického růstu přitom byly zahraniční investice, které po rozšíření zažily boom. V současnosti například zahraniční vlastníci ovládají 100 procent bankovního sektoru v Estonsku či na Slovensku. „Silná finanční závislost mezi novými a starými členskými státy EU podtrhuje důležitost celounijní spolupráce při regulaci finančního sektoru a dohledu nad ním,“ uvedla EK v hodnotící zprávě.
Evropská komise ve zprávě navíc upozornila, že po rozšíření se nenaplnily obavy některých starých členských států z přílivu pracovní síly ze střední a východní Evropy. „Počet lidí z nových členských států, kteří odešli do starých členských států, je velmi omezený (kolem 3,6 milionu), a neočekává se, že by výrazně vzrostl poté, co budou zrušeny zbývající pracovní omezení,“ doplnila komise.
Problémy s pracovní silou na rozdíl od starých členských států trpěli unijní nováčci. Brusel připouští problémy s odchodem pracovníků v Rumunsku, Polsku, Litvě a na Kypru. Podle komise by se nicméně měla situace zlepšit s tím, jak se budou pracovníci postupně vracet domů, protože ekonomická situace v jejich domovině se bude zlepšovat.
Autor: Euroskop
