06.05.2009
čtk
Odpor proti komunismu a jeho represivnímu aparátu v komunistickém Československu 50. let je hlavní téma výstavy, kterou v centru Berlína otevřela německá vládní pověřenkyně pro spisy Stasi Marianne Birthlerová. Výstava se koná v Informačním a dokumentačním centru spolkové pověřenkyně pro spisy Stasi. To zároveň slouží jako muzeum. Berlínská výstava, kterou si mohou zájemci stejně jako stálou expozici muzea prohlédnout zdarma, potrvá do 29. srpna.
Expozice pod názvem „Einige von uns…“ (Někteří z nás…), na jejímž uspořádání se spolupodílel rovněž pražský Institut pro studium totalitních režimů, občanské sdružení Post Bellum a berlínské České centrum, sestává ze 40 tabulí v němčině a angličtině, které obsahují mimo jiné fotografie a životopisy třicítky mužů a šesti žen pronásledovaných a vězněných komunistickým režimem.
Jedním z nich byl František Zahrádka, který spolu s přáteli po únoru 1948 pomáhal uprchlíkům dostat se na hranice s Bavorskem. V září 1949 však byl zatčen, mučen a vězněn v Praze na Pankráci, v Plzni na Borech a v pracovních táborech v Jáchymově a Příbrami.
Tam také po listopadu 1989 vzniklo jeho přičiněním Muzeum třetího odboje, kterým činorodý Zahrádka občas provází zejména mladé lidi. „Všiml jsem si, že o tuto historii mají více zájem děvčata. Snad je to dáno tím, že jsou ze své podstaty ochránkyněmi. Chlapci se zajímají o ta děvčata,“ řekl devětasedmdesátiletý pamětník.
Marianne Birthlerová zdůraznila, že příběhy pronásledování a odporu působí i na dnešní generace, a to ve všech státech bývalého východního bloku. „Jsou součástí našeho společného celoevropského dědictví. Musí být vyprávěny dále,“ prohlásila.
Němečtí i čeští občané dnes mohou nahlížet do svazků československé Státní bezpečnosti, respektive Stasi, jak se obvykle říká někdejšímu východoněmeckému ministerstvu pro státní bezpečnost. Zatímco v Německu jsou svazky zájemcům přístupné v plném rozsahu, v Česku platí určitá omezení.
V komunistickém Československu bylo často ve zcela vykonstruovaných procesech popraveno 248 lidí, zhruba 4500 osob zemřelo na následky věznění a dalších nejméně 280 při pokusu o útěk. Přes 205.000 občanů bylo odsouzeno z politických důvodů a zhruba 20.000 Čechoslováků bylo posláno do pracovních táborů bez řádného soudu.
Autor: Euroskop
