RTR: V Lotyšsku dopadla krize na celou společnost

12.06.2009
čtk

Úřad práce v centru Rigy je přeplněný: lidé ve stísněných prostorách čekají ve frontě a pořadové lístky k registraci došly. Lotyšsku, které je ze zemí Evropské unie nejhůře postiženo světovým hospodářským úpadkem, letos ekonomika poklesne o 20 procent. Jeho těžkosti vyvolávají kvůli strachu z možné devalvace lotyšské měny obavy na finančních trzích, napsala agentura Reuters.

Do kanceláře úřadu práce, kde je vidět strmý konec krize, se sedmatřicetiletý Oleg Kobstev dostal po čtyřech hodinách čekání. Na začátku měsíce ztratil své místo kovodělníka poté, co společnosti, pro kterou pracoval, klesly objednávky.

Přišel jsem v sedm ráno, řekl, když postával před šedivou budovou. Dokonce i v té době byla fronta dlouhá.

Nezaměstnanost v Lotyšsku, která byla ještě před rokem na 4,8 procentech, letos v květnu dosáhla 11,3 procenta. Počet lidí bez práce stoupl z 52.213 osob na 126.595 lidí.

Lotyšská krize přišla po spotřebitelském boomu, který vedly levné půjčky. Když peněžní zdroje během světového úvěrového úpadku vyschly, ekonomika střemhlavě klesla. Vláda musela omezit výdaje, aby si zajistila od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a EU pomoc ve výši 7,5 miliardy eur (přes 200 miliard korun).

Sousední pobaltské státy Estonsko a Litva jsou také v hluboké recesi. Lotyšská hospodářská krize je ale mnohem horší, stejně jako byl v dobách hospodářského rozletu extrémnější ekonomický růst.

Máme peníze jen na jídlo a peníze na nájem, nic navíc nezbývá. Lidé dříve chtěli chůvy a kancelářské uklízečky, tak jsem si vydělávala peníze, řekla osmadvacetiletá Aída Radionovová s tím, že lidé si už chůvy dovolit nemohou.

V lednu se vztek na vládu kvůli rozpočtovým škrtům změnil v nejhorší postsovětské násilnosti, jaké 2,3milionová země zažila.

Hospodářský pokles nejdříve dopadl na trh s nemovitostmi a auty a na maloobchody, poté se dále šířil. Ostatní vlády a investoři se strachem hledí na Lotyšsko, zda bude donuceno devalvovat měnu. To by způsobilo řetězovou reakci na dalších trzích.

Znehodnocení peněz by rovněž poškodilo desítky tisíc Lotyšů, kteří si během úvěrového boomu vzali půjčku v eurech. Pokud by došlo k devalvaci, splátky by se mnohem více prodražily, než by stály v tamní měně – latech. To by způsobilo další problémy.

Jeden ze znaků krize byl kolaps trhu s nemovitostmi. Jistý vtip, který zemí koluje, je o novém obchodním řetězci iznomá (lotyšsky k pronajmutí). Anekdota tak reaguje na množství prázdných maloobchodních provozoven.

Během boomu, kdy severské banky pumpovaly do ekonomiky levné peníze, které zde způsobily největší úroveň zadlužení soukromého sektoru ve východní Evropě, rostly ceny nemovitostí nejrychleji na světě. V současné době ceny padají stejně rychle. Mnoho nových domů a kanceláří zůstává prázdných, nebo jsou jen z poloviny zaplněny.

Lotyšské problémy mají kořeny v době po vstupu do Evropské unie v roce 2004. Švédské banky jako Swedbank, SEB či Nordea spolu s norskou DNB Nord razantně vstoupily na tamní trh.

Byl zde spotřební, majetkový a stavební růst, který vedl k (ekonomickému) přehřátí, řekl profesor ekonomie Morten Hansen ze Stockholmské ekonomické školy v Rize.

Jistý bývalý premiér země v souvislosti s vládním závazkem k dalším rozpočtovým škrtům, které jsou součástí záchranného balíčku MMF a EU, prohlásil v rozhovoru pro jeden deník, že by mohl být podzim náročný, pokud bude podporu v nezaměstnanosti pobírat na 120.000 lidí. Ti budou poté přinuceni dostávat od místních úřadů dávky jen 30 latů (asi 1142 korun) měsíčně.

Budoucnost by také mohla vypadat černě pro učitele. Vláda totiž oznámila, že jich bude muset tisíce propustit kvůli nedostatku hotovosti. Obavy, že lidé se možná po kruté zimě nebudou moci vypořádat s vysokými účty za topení, také stouply.

Premiér Valdis Dombrovskis a ministr financí Einars Repše zůstávají nadále přesvědčeni, že rozpočtové škrty a půjčky od věřitelů jsou tou správnou cestou. Odmítli devalvaci, o které někteří ekonomové prohlásili, že by pomohla zmírnit propad.

Pokud to neučiníme (rozpočtové škrty a získání půjček), pak by se naše současné problémy mohly zdát jako pohodový život na vrcholu večírku, řekl Repše v lotyšském veřejnoprávním rozhlase.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek