21.06.2009
čtk
Gróňané postupně začnou přebírat kontrolu nad dalšími sférami veřejného života, jež doposud spadaly pod dánské pravomoci – soudnictvím, vězeňstvím a především přírodními zdroji. Grónština se stane vedle dánštiny oficiálním jazykem.
Nový zákon o širší samosprávě, který v referendu podpořily plné tři čtvrtiny obyvatelstva, rovněž Grónsku přizná větší poradní hlas v zahraniční politice Dánského království a zakotví potenciální možnost definitivně se od Dánska odtrhnout.
Pro původní obyvatele Grónska Inuity (Eskymáky), tvořící 85 procent ze sedmapadesátitisícové grónské populace, je důležité také to, že zákon zajistí uznání grónského národa v rámci mezinárodního práva. Právě toto opatření by mělo vstoupit v platnost okamžitě – jednoduše proto, že jeho zavedení nic nestojí.
U příležitosti přechodu od takzvané domácí vlády (hjemmestyre) k samostatné vládě (selvstyre) v den grónského státního svátku 21. června budou po celém Grónsku organizovány slavnosti. Té největší, v grónském hlavním městě Nuuku, se zúčastní i dánská královna Margrethe II. a předseda dánské vlády Lars Løkke Rasmussen, islandský prezident Ólafur Ragnar Grímsson a velvyslanci světových velmocí v Grónsku, napsal ve svém dánském internetovém vydání jeden ze dvou hlavních deníků vycházejících v Grónsku, list Sermitsiaq.
V Nuuku pronese projev také nový předseda grónské vlády Kuupik Kleist, jehož strana Inuitské společenství se ziskem 44 procent hlasů jasně zvítězila v předčasných parlamentních volbách 2. června, když porazila sociálnědemokratickou Pokrokovou stranu, která byla u moci 30 let.
Úvahy o pozvolné cestě k samostatnosti Grónska podnítila vyjádření expertů, podle nichž se na grónském území skrývají velké zásoby ropy a zemního plynu. Pokud se ukáže, že tyto zdroje jsou dostatečné, aby pozvedly ekonomiku ostrova, bude Grónsko na cestě k plné nezávislosti na Dánsku, říká historik působící na univerzitě v dánském Århusu a expert na grónskou politiku Lars Hovbakke Sørensen.
Zatím je ovšem grónské hospodářství z 50 procent závislé na dotacích z Dánska, které na ostrov ročně posílá 3,2 miliardy dánských korun (11,3 miliard korun českých). Postupné snižování dotací v případě, že Grónsko začne kromě slibně se rozvíjejícího turistického průmyslu a v poslední době úspěšného rybolovu a lovu krevet vydělávat také na těžbě nerostů (vedle paliv i zlata, diamantů, uranu a zinku), budí v Grónsku silné obavy.
Prostředky bude nutné najít i na fungování nezávislého soudnictví či vězeňství, na něž doposud proudily peníze z dánského rozpočtu, a rychle vychovat domácí elitu, jež odpovědná místa obsadí.
Úplná samostatnost Grónska, které je 300 let pod dánskou nadvládou a od roku 1979 má autonomní status, je nicméně v budoucnosti cílem obou velkých politických uskupení, Inuitského společenství i Pokrokové strany. Pro novou koaliční vládu vedenou Inuitským společenstvím ale není aktuální prioritou, podotýká Sørensen. Teď jde především o řešení sociálních problémů ostrova, který se potýká s alkoholismem, nedostatkem nemocničních lůžek, zvětšující se propastí mezi bohatými a chudými a domácím násilím, jehož obětí se stává každé třetí dítě, dodává.
Autor: Euroskop
