02.07.2009
čtk
V Bulharsku se v neděli konají volby do národního parlamentu. Letošní volby čeká několik novinek. Jedenatřicet poslanců z 240 bude poprvé voleno většinovým způsobem v jednomandátových obvodech a nově byla také zřízena hranice osmi procent, kterou musejí pro vstup do parlamentu překročit koalice. Bulhaři také budou moci poprvé hlasovat elektronicky.
Hlavním tématem před volbami je pro téměř všechny politické strany a subjekty boj s chudobou a následky hospodářské krize. Bulharské HDP sice ještě v loňském roce díky dobrému výkonu v prvním pololetí stoupl o šest procent, což představuje pouze mírné zpomalení z 6,2 procenta v roce 2007, letos ale očekávají analytici stagnaci až růst o dvě procenta. Někteří dokonce počítají i s poklesem HDP.
S krizí je spojena rostoucí chudoba v zemi, v které 40 procent obyvatel musí vystačit s měsíčním příjmem 300 euro (7800 korun). Zemi navíc opouštějí zahraniční investoři. Nezaměstnanost se však zatím drží na uspokojivé úrovni šesti procent, ale podle analytiků může být mnohem hůř.
Která uskupení by mohla uspět
Největší šance v nadcházejících volbách dávají průzkumy straně Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB), kterou založil Bojko Borisov, bývalý generál policie a současný starosta Sofie. Strana, která vyhrála volby do Evropského parlamentu, by mohla získat až 30 procent hlasů.
Socialisté premiéra Sergeje Staniševa, kteří stojí v čele Koalice pro Bulharsko, by mohli získat kolem 20 procent hlasů, na třetím místě se podle průzkumů udržuje s 13 procenty DPS, čtvrtá by mohla skončit s deseti procenty extrémně pravicová a nacionalistická strana Útok, která při minulých volbách šokovala ziskem více než osmi procent hlasů. Šanci překročit čtyřprocentní hranici nutnou u politických stran ke vstupu do 240členného parlamentu má ještě pravicová Modrá koalice, jejíž vůdčí silou je kdysi vládnoucí Svaz demokratických sil (SDS), nebo například populistická strana Řád, zákon, spravedlnost.
Problémy současné vládní koalice
Od voleb v roce 2005 vládne koalice vedená Bulharskou socialistickou stranou (BSP), která do vlády přizvala Hnutí za práva a svobody (DPS) hájící zájmy turecké menšiny i dalších muslimů, a Národní hnutí Simeon II. (NDS II.) bývalého premiéra a někdejšího cara Simeona Sakskoburggotského. Současná koalice disponuje pohodlnou většinu v parlamentu a vládě se tak vyhýbaly politické otřesy. Musela se však potýkat s nespokojeností obyvatel kvůli následkům hospodářské krize a korupci v nejvyšších místech.
Na přelomu roku se demonstrace v Sofii dokonce zvrhly v násilí. Vláda také musela čelit několika hlasováním o vyslovení nedůvěry. Loni si hlasování o důvěře opozice vyžádala kvůli velmi kritické zprávě Bruselu, který každoročně hodnotí stav reforem justice a státní správy. Evropská komise zemi vytýkala především nedostatečný pokrok v oblasti boje s korupcí a organizovaným zločinem. Kvůli neprůhlednému systému rozdělování evropských dotací dokonce Bulharsku pozastavila vyplácení prostředků z fondů EU ve výši téměř půl miliardy eur (téměř 12 miliard korun).
Jak zajistit regulérnost voleb?
Stejně tak jako v minulých volbách mohou volit i Bulhaři žijící v zahraničí, což dělá vrásky orgánům dohlížejícím na regulérnost voleb. Podle agentury APA totiž kvůli neexistenci centrálního seznamu obyvatelstva podle trvalého bydliště dochází často k dvojitému hlasování, protože někteří Bulhaři žijící v cizině volí venku i doma. Podle nacionalistických stran se to týká bulharských muslimů, kteří žijí a pracují v Turecku.
Bulharsko čelí před volbami také problému skupování hlasů především od příslušníků sociálně slabých skupin, zejména Romů. Proti této praxi nepomohlo ani zavedení tvrdých trestů pro ty, kdo svůj hlas prodají, i pro jejich kupce.
Autor: Euroskop
