14.07.2009
EUROSKOP
Vláda premiéra Jana Fischera včera rozhodla, že Česká republika naváže standardní diplomatické vztahy s Lichtenštejnským knížectvím. Bude tak učiněn krok k odstranění jednoho z mála dosud nevyřešených mezistátních sporů Český republiky. Na toto rozhodnutí se podle sdělení ministra zahraničí Jana Kohouta nevážou žádné další podmínky.
Obě země dosud rozděloval spor o poválečné konfiskace lichtenštejnského majetku na území Československa. Knížectví Lichtenštejnsko se stalo suverénním státem v r. 1806 přijetím do Rýnského spolku. Rozsáhlý majetek, který Lichtenštejnové vlastnili především na Moravě (mj. jim patřily zámky Lednice, Valtice, Šternberk, Plumlov nebo Velké Losiny), komplikoval vztahy mezi Československem a Lichtenštejnskem už po roce 1918, kdy byla v rámci pozemkové reformy Lichtenštejnům za náhradu zabrána část zemědělského majetku. Lichtenštejnové se proti zařazení svého majetku do pozemkové reformy bránili soudně, ale Nejvyšší soud v roce 1928 a 1929 rozhodl, že majetek Lichtenštejnů není ze záboru vyňat.
Ke vzájemnému uznání a navázání diplomatických styků mezi Lichtenštejnskem a Československem tak došlo až 30. července 1938. Diplomatické styky však trvaly pouze několik měsíců do okupace země 15. 3. 1939 a po válce už obnoveny nebyly. Na majetek Lichtenštejnů byla uvalena na základě příslušných dekretů prezidenta republiky národní správa a později byl jejich majetek konfiskován. Důvodem k tomu byla především skutečnost, že se majitelé při sčítání lidu v r. 1930 přihlásili k německé národnosti.
Lichtenštejnové se brání tvrzením, že aplikace příslušných dekretů prezidenta republiky z roku 1945 na jejich majetek jako na čs. občany německé národnosti je neoprávněná, protože byli lichtenštejnští občané. Podle vládnoucího knížete Hanse Adama II. navíc jeho rodina za války neuznala protektorát Čechy a Morava a finančně podporovala Benešovu exilovou vládu.
Až do roku 1989 neexistovaly mezi Československem a Lichtenštejnskem prakticky žádné styky. Po pádu bývalého režimu navrhlo Lichtenštejnsko zahájit dvoustranná jednání k majetkovým a finančním pohledávkám svých občanů, která však nevedla k úspěchu. Když po rozdělení Česko-Slovenska na dva samostatné státy koncem roku 1992 požádala Česká republika jako nový subjekt mezinárodního práva všechny státy světa o uznání a navázání diplomatických vztahů, Lichtenštejnsko si kladlo jako předběžnou podmínku souhlas bilaterálně jednat o tématech majetkového charakteru. Tato podmínka trvala ze strany Vaduzu dosud, ačkoli Česká republika opakovaně deklarovala, že je od svého vzniku 1.1. 1993 k navázání diplomatických styků připravena.
Přes tento vývoj vzájemné kontakty nezamrzly úplně. V lednu 1995 přijel do Lichtenštejnska na přátelskou návštěvu tehdejší premiér Václav Klaus. V roce 2003 lichtenštejnská vláda finančně podpořila české kulturní instituce, které byly postiženy povodněmi.
Kromě navázání diplomatických styků bude nyní vytvořena i zvláštní komise historiků, která bude sporné otázky minulosti zkoumat.
Autor: Euroskop
