31.07.2009
čtk
V čele Severoatlantické aliance dnes končí Nizozemec Jaap de Hoop Scheffer, kterého od soboty vystřídá Anders Fogh Rasmussen. Bývalého dánského premiéra, jehož zvolení do čela NATO kvůli tvrdému odporu Turecka nebylo zrovna snadné, čeká v nové funkci řadu nesnadných výzev.
NATO se nyní snaží ujasnit si, jakou má po pádu železné opony smysl jeho existence či jaká by v budoucnu měla být jeho role a úkoly. Právě Rasmussen tak bude značné míry koordinovat tyto debaty nad novou strategickou vizí NATO, kterou by aliance chtěla přijmout na svém příštím summitu v Lisabonu v roce 2010.
V ní by se NATO mělo zamyslet nad pozici, jakou má v bezpečnostní architektuře, jaké vztahy by mělo mít s EU, OSN i dalšími organizacemi, nebo jaká by měla být rovnováha mezi obrannými a expedičními schopnostmi aliance.
Největší výzvou pro nového generálního tajemníka Rasmussena bude příprava a schválení nové strategické koncepce aliance, připustil ministr pro evropské záležitosti a bývalý český velvyslanec při NATO Štefan Füle.
Radit Rasmussenovi v tomto úkolu možná bude i bývalý český vicepremiér Alexandr Vondra. Ten by měl být podle nedávných informací serveru Lidovky.cz členem speciálního týmu lidí, který Rasmussen vytváří, aby se mohl radit o bezpečnostních prioritách aliance.
Změna na pozici generálního tajemníka s sebou samozřejmě přinese některé změny, a to i přes to, že fungování aliance je zejména a především v rukách členských zemí. Půjde o nový styl práce a nové akcenty, které ale nebudou mít vliv na základní stavební kameny aliance a na principy, jimiž se řídí, řekl Füle ČTK.
Součástí nové strategie by zřejmě mělo být i to, jaké vazby bude mít NATO s Ruskem. Vztahy mezi aliancí a Moskvou přitom v uplynulém roce kvůli ruskému zásahu v Gruzii výrazně ochladly a jejich opětovné oteplování přichází teprve pozvolna.
Vliv na vztahy s Moskvou mají mimo jiné ambice dvou bývalých sovětských republik – Gruzii a Ukrajiny – vstoupit do aliance. Těm NATO slíbilo, že by v budoucna mohly alianční řady rozšířit, na což se však Moskva dívá s velkou nevolí.
Nelíbí se jí ani plány USA umístit v Česku a v Polsku novou americkou protiraketovou základnu. NATO počítá s tím, že by americká protiraketová obrana měla být významnou částí vlastní alianční protiraketové architektury, na jejímž vybudování NATO postupně pracuje.
Klíčová bude pro Rasmussena i pro celé NATO bezpečnostní situace v Afghánistánu. Nový generální tajemník se zřejmě bude snažit přesvědčit váhající evropské spojence, aby do aliančních mírových sil v násilnostmi i chudobou sužované středoasijské země vyslali více vojáků či policistů.
Rasmussenova cesta do čela NATO nebyla úplně snadná. Vybrán byl nakonec po složitých jednáních na dubnovém summitu ve Štrasburku a Kehlu. Už před tímto rokováním byl sice 56letý bývalý několikanásobný dánský premiér považován za jasného favorita, problém s ním ale mělo Turecko. Ankaře vadilo, jak se Rasmussen stavěl ke zveřejnění kontroverzních karikatur proroka Mohameda v dánském tisku před několika lety. Ty vyvolaly zejména v muslimském světě bouře nevole, premiér je ale obhajoval právem na svobodu projevu. Turecko kritizovalo třeba i to, že Kodaň nezasahuje proti televizi kurdských separatistů, která v Dánsku sídlí.
Autor: Euroskop
