15.08.2009
čtk
Německo a Rusko chtějí rozšiřovat své partnerství v politice a hledat společná východiska z ekonomické krize. Shodli se na tom ruský prezident Dmitrij Medveděv a německá kancléřka Angela Merkelová na včerejší schůzce v ruském letovisku Soči. Zatímco Merkelová naléhala na dodržování lidských práv na severním Kavkazu, kde dochází k častým vraždám humanitárních aktivistů, Medveděv zdůraznil „nemožnost normálních vztahů“ s nynějším vedením Ukrajiny.
Ačkoli Merkelovou a Medveděva poutají údajně téměř přátelské vztahy, dala německá kancléřka najevo znepokojení nad situací v oblasti lidských práv na severním Kavkazu, který je součástí Ruské federace. Vím, že objasnění nedávných vražd humanitárních pracovníků leží prezidentu Medveděvovi na srdci. Je ale třeba učinit vše pro potrestání skutečných viníků těchto odporných činů, řekla podle agentury DPA kancléřka na společné tiskové konferenci.
Medveděv připomněl, že dal jasný pokyn příslušným orgánům včetně čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova, aby byly co nejrychleji vyšetřeny vraždy obránkyň lidských práv Natalji Estěmirovové a Zaremy Sadulajevové, která byla zavražděna i se svým manželem. Pachatelé chtějí krvavými činy destabilizovat politickou situaci na severním Kavkazu, řekl Medveděv. Podle něj je situace v regionu komplikovaná, protože pachatelé získávají pomoc v zahraničí a používají nové mechanismy teroru.
Pro Moskvu je obnovení normálních vztahů Ruska s Ukrajinou za nynějšího prozápadního ukrajinského vedením nemožné, zdůraznil Medveděv. Reagoval tak na blížící se parlamentní a prezidentské volby na Ukrajině. Dosavadní prozápadní ukrajinský prezident Viktor Juščenko, kterého vynesla k moci takzvaná oranžová revoluce v roce 2004, popouzí Moskvu mimo jiné snahou o začlenění Ukrajiny do NATO.
Za dobrý příklad úzké spolupráce Ruska s Německem, Evropskou unií i USA Medveděv naproti tomu označil konzultace v záležitostech postupu vůči jaderným programům Íránu, KLDR a k situaci v Afghánistánu.
Nehledě na krizi, mohli bychom dosáhnout zvýšení objemu vzájemných investic, řekl Medveděv. Podle něj existuje řada rusko-německých projektů, které lze dále úspěšně rozvíjet. Jako příklad jmenoval výstavbu plynovodu Nord Stream, který má ruský zemní plyn dopravovat pod hladinou Baltu do Německa, s čímž souhlasila i Merkelová. Mám za to, že je třeba využít všechny možnosti, které vyplývají ze světové finanční krize, abychom rozvíjeli německo-ruské hospodářské vztahy, dodala.
Pokud jde o automobilku Opel, o jejíž připravovaný prodej měl ruský kapitál zájem, Merkelová informovala Medveděva, že v Německu převládá názor dát přednost nabídce kanadsko-rakouské firmy Magna. Poslední slovo bude mít prodávající – firma General Motors, řekla.
V souvislosti se zvažovanou ruskou investicí do nesolventních rostockých loděnic Wadan prohlásil Medveděv, že to je věc soukromého sektoru, v níž se ruský stát neangažuje. Prezident však vyjádřil připravenost investovat do německé mikroelektroniky a dalších vysoce vyspělých technologií. Ruský export nesmí spočívat jen na ropě, řekl.
O společném zájmu na investicích psal dnes i ruský tisk. Merkelová k nám přijíždí pro peníze, napsal deník Vědomosti, podle nějž by se kancléřce ruské investice hodily v předvolebním boji. Ale i Moskva by profitovala ze spolupráce v high-tech oblastech, kde má Rusko co dohánět. O mikrotechniku má Rusko přímo makrozájem, napsal deník Kommersant.
Medveděv se letos s Merkelovou setkal už potřetí. DPA připomíná v této souvislosti rok starý výrok kancléřky: Nenajdeme žádné řešení problémů, pokud spolu nebudeme mluvit.
Autor: Euroskop
