15.09.2009
čtk
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyzval včera ostatní země světa k tomu, aby v národních účtech nahradily tradiční měření výkonu ekonomiky pomocí hrubého domácího produktu alternativními ukazateli štěstí, spokojenosti a udržitelnosti. Jedním z důsledků takové změny by zřejmě bylo, že Francie by si tím výrazně polepšila vůči Spojeným státům, za nimiž v tradičním měření ekonomiky dlouhodobě silně pokulhává, uvedl britský list Financial Times.
Sarkozy již loni sestavil komisi ekonomů vedenou protitržně zaměřeným nositelem Nobelovy ceny Josephem Stiglitzem, aby vypracovala návrhy na nové metody měření hospodářské produkce. Ty by odrážely například subjektivní pocity štěstí, zajištěnosti a spokojenosti nebo udržitelnosti z hlediska přírodních zdrojů. Zahrnovaly by i dosud nezaznamenávanou aktivitu, například péči o děti a domácnost, zatímco například produkce finančního sektoru by část dosavadní váhy ztratila.
Sarkozy využil k prezentaci návrhů komise dne výročí pádu americké banky Lehman Brothers, který eskaloval finanční krizi, aby poukázal na to, že přebujelý finanční sektor nemusí být ničím pozitivním. Sarkozy prohlásil, že svět kvůli zahledění na HDP uvázl v kultu čísel a kultu trhu. Dodal, že domácí statistický úřad INSEE již začne nové indikátory zahrnovat do svých čísel.
Zahrnutí subjektivních ukazatelů do francouzských ekonomických účtů by podle autorů zprávy Sarkozyho komise Stiglitze a Jean-Paula Fitoussiho mohlo snížit rozdíl mezi HDP na hlavu Francie a USA o nejméně polovinu. Nyní je americký HDP o 14 procent vyšší než francouzský. Francouzům by v alternativním hodnocení mohlo pomoci to, že mají nákladný sociální systém, všeobecnou zdravotní péči, dlouhé prázdniny a, jak jednou ironicky poznamenal britský magazín The Economist, dostatek teplých baget.
Sarkozyho politickým cílem v prezidentském úřadě bylo zvýšit průměrný francouzský ekonomický růst o jeden procentní bod. Henri Guaino, který Sarkozymu píše projevy a podle britského listu na komisi ekonomů vyvíjel inspirativní vliv, poznamenal: Tím jsme z toho našli polovinu.
Nezávislý ekonomický výzkum však Sarkozyho naděje tolik nepodporuje. Studie Deutsche Bank Research, která se týkala vztahu štěstí a ekonomické politiky ve vyspělých zemích, zjistila, že nejvýše se na stupnici štěstí umístily dynamické a otevřené anglosaské ekonomiky USA, Británie a Austrálie spolu se zeměmi volného obchodu jako Švédsko a Dánsko. Naopak ekonomicky sklerotické země staré Evropy jako Německo, Francie nebo Rakousko se nacházely ve druhé lize, a z toho Francie až na samém jejím dně. Výzkum zjistil, že hladinu štěstí v jednotlivých zemích zvyšují vyšší a zároveň zasloužené průměrné příjmy, nízká nezaměstnanost s relativně volným trhem práce a ekonomická svoboda. Naopak štědré sociální dávky, vyšší sociální rovnost a větší role státu v ekonomice na štěstí lidí prakticky žádný pozitivní efekt nemají.
Ekonomové k Sarkozyho nápadu poznamenávají, že podobné indikátory jakožto důležité doplňky již existují například v podobě Indexu lidského rozvoje OSN a je o ně stále větší zájem. Většinou však jde o vysoce subjektivní ukazatele a vládám v jejich rozhodování o alokaci zdrojů nijak nepomáhají.
HDP je stále daleko lepším měřítkem než tento typ měkčích ukazatelů štěstí nebo kvality života. Neznamená to, že nejsou užitečné, je ale těžké si představit, jak by mohly nahradit HDP, uvedl hlavní ekonom londýnského Centra pro evropskou reformu Simon Tilford.
Ekonomové také poznamenávají, že HDP se měří především kvůli tomu, že vzhledem k zaměření na přesně měřitelné materiální ukazatele ideálně slouží k porovnávání jednotlivých zemí. Měřítka něčeho tak efemérního jako štěstí mohou naproti tomu být jiná nejen v každé zemi, ale i v každém regionu a koneckonců u každého jednotlivce. Navíc je zjištěno, že průměrná úroveň štěstí je dlouhodobě stálá a s ekonomickým vývojem souvisí jen krátkodobě.
Financial Times v komentáři poznamenává, že alternativní měřítka vůči HDP jsou jistě potřebná, vyjadřuje však obavy z politického zneužití subjektivních indikátorů, jak se ukazuje právě u Sarkozyho. Politiky nikdo nenutí zaměřovat své programy jen na HDP, naopak je žádoucí, aby voličům předkládali jiné cíle. Absolutizace alternativního ukazatele povede u politiků a veřejnosti jen k dalšímu podobnému omylu, takže se i z indikátoru štěstí stane jen další jedno číslo, které chce zahrnovat všechno, uvedl list.
Autor: Euroskop
