18.09.2009
čtk
Geneticky modifikovanou kukuřici pěstuje v Evropské unii stále méně zemí. V současné době tuto plodinu pěstují farmáři v pěti unijních státech včetně České republiky, ještě před dvěma lety to bylo v osmi zemích. Na dnešní konferenci věnované biotechnologiím to uvedl Petr Beneš z odboru bezpečnosti potravin ministerstva zemědělství. Evropská unie tak v rozšíření GMO plodin stále více zaostává za světem, kde se naopak jejich plochy rok od roku zvyšují.
V loňském roce figurovalo mezi pěstiteli geneticky modifikované kukuřice také Německo a Polsko, obě země však letos přibyly mezi státy, kde je její pěstování zakázáno; o rok dříve skončila s pěstováním GM kukuřice Francie. V současné době tak kromě Česka pěstuje GM kukuřici pouze Španělsko, Portugalsko, Slovensko a Rumunsko.
Unie je vůči GMO dlouhodobě výrazně skeptičtější než zbytek světa. „Bohužel je to také politické téma,“ konstatoval Beneš. Řada unijních rozhodnutí v oblasti GMO je podle něj motivována politicky, aniž by vycházela z vědeckých poznatků.
Proti pěstování geneticky modifikovaných plodin dlouhodobě vystupují ekologické organizace, které se obávají zejména nekontrolovaného šíření upravených plodin mezi původní druhy. Podle zastánců GMO plodin jejich pěstování naopak snižuje chemizaci zemědělství, šetří půdu a vláhu či snižuje výjezdy zemědělské techniky. Někteří vidí v GMO jedinou cestu jak do budoucna uživit stále rostoucí světovou populaci.
Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby odmítavý postoj unie ke geneticky modifikovaným plodinám ohrožuje konkurenceschopnost evropských zemědělců vůči světu. „Evropě ujíždí vlak, ne-li již ujel,“ uvedl na konferenci. Modifikované plodiny mají vyšší výnosy než konvenčně pěstované a jsou například odolnější vůči škůdcům. Jeden z lídrů světového biotechnologického trhu, americká firma Monsanto prý oznámil, že do roku 2030 zdvojnásobí výnos kukuřice. „Co my evropští zemědělci tady budeme dělat?“ podotkl Veleba, podle kterého do budoucna nebudou farmáři ze starého kontinentu schopni cenově konkurovat.
V loňském roce činila světová plocha s GM plodinami 125 milionů hektarů, což bylo více než osm procent veškeré oseté půdy. GMO původu je například již téměř 70 procent světové produkce sóji. Největší plochy oseté geneticky modifikovanými plodinami se nacházejí v USA, Argentině a Brazílii.
V Evropské unii se na celkových plochách geneticky modifikovaná kukuřice, kterou jako jedinou evropské předpisy dovolují pěstovat, podílí zhruba 0,1 procenta.
Autor: Euroskop
