02.10.2009
čtk
Když počátkem září požádal řecký premiér Kostas Karamanlis o vypsání předčasných voleb, bylo to překvapivé rozhodnutí. Dva roky, které uplynuly od posledních voleb, byly poznamenány nepopulárními úspornými opatřeními vlády, několika generálními stávkami a v
neposlední řadě rozsáhlými pouličními nepokoji mládeže. Konzervativní premiér tak hraje vabank a riskuje, že jeho strana Nová demokracie bude muset po pěti a půl letech předat moc do rukou konkurenčních socialistů.
Rozhodnutí o vypsání předčasných voleb odůvodnil předseda vlády potřebou získat od voličů nový mandát potřebný k řešení následků hospodářské krize. Ta se nevyhnula ani řecké ekonomice a letos v zemi způsobila první hospodářskou recesi od roku 1993. Solidní hospodářský růst z předchozích let je pryč a spolu s ním i část příjmů státní pokladny. To je pro její správce o to nepříjemnější, že řecké veřejné finance jsou v nepořádku už dlouhou řadu let.
Problematická reforma důchodů
Problém vysokého zadlužení země, které letos dosáhne zřejmě 103 procent HDP, se Karamanlisův kabinet pokusil v uplynulých letech zmírnit. Symbolem těchto změn se stal návrh důchodové reformy, který parlament schválil v březnu loňského roku. Předloha snížila počet penzijních fondů, omezila možnost odchodu do předčasného důchodu a motivuje občany, aby pracovali i po dosažení důchodového věku.
Reforma vzedmula vlnu vášní a opozice se kvůli ní neúspěšně pokusila vládu sesadit. Odpor proti vládní agendě se ale neprojevoval pouze v parlamentu. Změny v důchodovém a daňovém systému, stejně jako škrty v sociální oblasti či rozhodnutí kabinetu privatizovat leteckou společnost Olympic Airlines, v zemi vyvolaly několik generálních stávek.
Sociální podtext měly zřejmě i nebývale rozsáhlé nepokoje mládeže, které zemi zachvátily na konci roku 2008. Smrt patnáctiletého chlapce při policejním zásahu, podpořená frustrací nemalé části mládeže, pro kterou je obtížné najít si zaměstnání, tehdy vyvolala vlnu násilností v Aténách, Soluni a dalších řeckých městech. Při řešení zmíněných ekonomických a sociálních problémů se vláda mohla opřít jen o velmi těsnou většinu v parlamentu.
Problémy uvnitř vládní strany
Ve volbách na podzim 2007 získala Karamanlisova strana Nová demokracie 152 z celkových 300 mandátů. To sice stačilo na sestavení jednobarevného kabinetu, ale jeho situace se zkomplikovala poté, co část poslaneckého klubu strany začala vystupovat proti reformní agendě vlády.
Pozici Karamanlisova kabinetu oslabil i korupční skandál spojený s ministrem obchodního loďstva Jorgosem Vulgarakisem. Ten byl nucen z funkce odejít v září 2008, když vyšlo najevo, že jeho manželka byla zapojena do podezřelých majetkových transakcí mezi vlivným klášterem Vatopedi a státem.
Snaha zlepšit pošramocenou pověst vlády a podle místních politických komentátorů i potřeba zachovat křehkou rovnováhu uvnitř vlastní strany přiměly počátkem letošního ledna Karamanlise k přeskupení kabinetu. Symbolem těchto personálních změn, které zasáhly sedm ministerstev, se stalo odvolání ministra financí Jorgose Alogoskufise.
Evropské volby vyhráli socialisté
I přes toto opatření skončily letošní volby do Evropského parlamentu vítězstvím opozičního Panhelénského socialistického hnutí (Pasok), v jehož čele stojí Jorgos Papandreu, nejstarší syn zakladatele Pasoku Andrease Papandrea. Současný premiér je synovcem bývalého premiéra Konstantinose Karamanlise.
Řecký jednokomorový parlament má 300 členů volených na čtyřleté funkční období. Převážná většina poslanců, přesně 288, je volena ve 48 vícemandátových a osmi jednomandátových obvodech. Zbylých 12 křesel obsazují strany proporčně podle počtu hlasů, které získaly na celonárodní úrovni.
Autor: Euroskop
