Europoslanci ostře kritizovali Klause kvůli postoji k „Lisabonu“

21.10.2009
čtk

Poslanci Evropského parlamentu dnes ostře kritizovali českého prezidenta Václava Klause kvůli jeho podmínkám k podpisu Lisabonské smlouvy o reformě Evropské unie. Ve Štrasburku se rozpoutala i debata o takzvaných Benešových dekretech, jejichž prolomení se Klaus v souvislosti se smlouvou obává. Podle švédské ministryně pro EU Cecilie Malmströmové, která zastupovala předsednictví EU, průběh říjnového summitu unie i jmenování nové Evropské komise budou záviset na tom, co se v ČR stane kolem dosud chybějící ratifikace smlouvy.

Češi si zaslouží něco lepšího, řekla na adresu prezidenta Klause europoslankyně zelených Rebecca Harmsová. Vyzvala předsednictví, aby na summitu nevycházelo vstříc požadavkům ČR na výjimku z listiny základních práv EU. To by byl příliš vstřícný krok vůči tomuto českému potížistovi, podotkla s tím, že Klaus prý neumí prohrávat a nerespektuje český parlament, který již smlouvu schválil.

Jaké jsou Klausovy podmínky?

Česko je poslední zemí, která zatím smlouvu neratifikovala. Lisabon schválili zákonodárci, ale část senátorů žádá ústavní soud, aby zvážil soulad smlouvy s českým ústavním pořádkem. Prezident smlouvu zatím nepodepsal a navíc předložil podmínky k dokončení ratifikace. Obává se, že by mohly být uplatněním listiny základních práv prolomeny Benešovy dekrety, které upravovaly mimo jiné poválečné vyvlastnění Němců a Maďarů. Požaduje, aby si Česko dojednalo výjimku z této listiny, která by se ratifikací smlouvy stala právně závaznou. V minulých dnech se přidala slovenská vláda, že pokud výjimku získá Praha, bude ji chtít i Bratislava.

Podobné výjimky mají Polsko a Británie, které je ale vyjednaly už dříve a z jiných důvodů. Není jiná možnost, než aby podepsal tuto smlouvu, řekl o Klausově váhání s podpisem smlouvy belgický šéf liberální frakce v EP Guy Verhofstadt. Podle portugalské socialistické zástupkyně Edite Estrelaové by EU měla určit termín, do něhož by Klaus dokument podepsal.

Považuji za nepřijatelné, aby teď byly Benešovy dekrety ještě jednou vytahovány, řekl za socialistickou frakci Rakušan Hannes Swoboda, v jehož zemi jsou poválečné dekrety dlouhodobě sporné. Podle něj se už o nich před rozšířením EU zdlouhavě debatovalo a dospělo se k závěru, že nemají retroaktivní účinek a nejsou žádnou překážkou pro vstup ČR do EU. Chceme Evropu bez Benešových dekretů a Lisabonské smlouvy, řekl ale maďarský europoslanec Csanád Szegedi z nacionalistické strany Jobbik.

Byli i poslanci, kteří Klause hájili

Klaus našel v EP i zastánce. Euroskeptický britský poslanec Nigel Farage jeho požadavky a odmítání podpisu smlouvu chápe. Postavil se za české národní zájmy, podotkl směrem ke Klausově podmínce ohledně dekretů. Některé reakce německých či rakouských kolegů prý ukázaly, že má pravdu. Vydržte, když vám nedají, co chcete, nepodepisujte, vzkázal Klausovi. Český europoslanec Oldřich Vlasák (ODS) v reakci na některé výroky kolegů poznamenal, že je třeba k sobě přistupovat s pokorou a respektovat ústavní postupy v jednotlivých zemích.

Všichni víme, že to jsou pouhé záminky, řekl o Klausových požadavcích šéf nejsilnější lidovecké frakce Joseph Daul z Francie. Jeho skupina, v níž působí i poslanci za KDU-ČSL a dříve tam byli i zástupci ODS, lituje, že Klaus i přes schválení smlouvy parlamentem ČR přišel s dalšími překážkami. Obává se také toho, že by s novými požadavky teď mohly přijít i další země. Tomu je však prý třeba zabránit.

Švédské předsednictví věří v brzkou ratifikaci Lisabonu

Šéf Evropské komise José Barroso vyjádřil přesvědčení, že nebudou kladeny další umělé překážky na cestě k dokončení ratifikace v ČR. Tato smlouva je skutečně nezbytná, dodal. Všechny členské státy musí (smlouvu) ratifikovat, řekla Malmströmová. Samozřejmě musíme respektovat demokratický proces v ČR, podotkla. Věří v rychlé rozhodnutí českého ústavního soudu, jehož jednání je svoláno na 27. října.

Malmströmová také zdůraznila, že je třeba co nejrychleji uvést Lisabon v platnost, aby bylo možné jmenovat novou Evropskou komisi. Podle stávajících pravidel by se musel počet komisařů snížit. Lisabon však počítá s tím, že si každá země svého komisaře zachová.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek