27.10.2009
čtk
Jak se zvyšuje pravděpodobnost, že Česká republika ratifikuje lisabonskou smlouvu, sílí v Británii kontroverze okolo Blairova možného prvního „prezidentství“ EU. Britská vláda prý začala za Blaira lobbovat a dala mu najevo, že by se měl osobně angažovat, jinak šance na získání tohoto prestižního postu pomine. Zájem o tuto funkci dnes také projevil lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.
Klause zřejmě do čtvrtka nepřemluví
Podle listu Financial Times jsou vlády zemí EU stále více přesvědčeny o tom, že se jim podaří přimět českého prezidenta Václava Klause, aby smlouvu podepsal. Pochybují ale, že se to stihne před summitem, který začíná ve čtvrtek. Přál bych si, aby se to stihlo do konce týdne, ale nemyslím, že se tak stane, řekl listu nejmenovaný vládní představitel na schůzce ministrů zahraničí EU v Lucemburku. Podle něj ale poprask kolem Václava Klause brzy skončí. Jsme uprostřed poznámky pod čarou dějin, poznamenal tento zdroj.
Prezidentem EU se míní plánovaná funkce předsedy Evropské rady (summitu EU), který má být volen členskými státy na dva a půl roku místo současného půlročního rotujícího předsednictví jednotlivých členů. Zástupci členských států budou dál předsedat Radám EU (radám ministrů), nikoli však summitům. Prezident má zastupovat EU navenek.
Blairovy šance slábnou
The Guardian napsal, že v britských vládních kruzích se také šíří obavy, že Blairovy šance slábnou. Podle některých vládních představitelů by měl Blair sám vést kampaň za získání této prestižní funkce.
Juncker dnes potvrdil zájem o funkci stálého prezidenta EU. V rozhovoru pro francouzský deník Le Monde tento zastánce nejen ekonomické, ale i politické a obranné integrace EU a její federalizace poznamenal, že tato funkce by měla představovat ambiciózní vizi Evropy. Jako o dalším možném kandidátovi na zmíněnou funkci se mluví především o nizozemském premiérovi Janu Peteru Balkenendovi.
Vůči Blairově kandidatuře jsou v EU skeptické především malé státy, které se obávají, že by byly odsunuty stranou předsedou Evropské rady z velké členské země. Blairovi zastánci tvrdí, že novou funkci, jejíž pravomoci jsou v lisabonské smlouvě jen volně definované, by měla zastávat výrazná politická osobnost. V Británii se proti Blairovi staví především opoziční konzervativci. Jejich stínový ministr zahraničí William Hague dal členským zemím unie najevo, že zvolení Blaira by případná příští konzervativní vláda považovala za nepřátelský akt.
Šéf konzervativců David Cameron dnes na tiskové konferenci potvrdil, že Hague vyjadřuje stanovisko strany, ale přes opakované otázky odmítl zopakovat vyjádření o nepřátelském aktu. Podle něj jsou konzervativci proti lisabonské smlouvě a proti prezidentovi EU. Pokud by už však musela mít unie prezidenta, dal by přednost někomu, kdo by byl spíš typem předsedy, který řídí jednání, než politické hvězdě. Odmítl opět uvést, co konzervativci udělají, když bude lisabonská smlouva ratifikovaná v době, kdy budou příští rok britské volby. Své záměry konzervativci prý oznámí až po případné ratifikaci. Cameron sliboval, že pokud nebude do voleb Lisabon ratifikován, vyhlásí o něm referendum. Dosud však neřekl, co udělá v opačném případě.
Autor: Euroskop
