06.11.2009
čtk
Zhruba třetina francouzských firem je znepokojena rostoucími požadavky svých muslimských zaměstnanců, které souvisejí s praktikováním jejich víry. Vztahují se jak na nošení šátků, tak na vybírání pracovního volna a přerušování práce kvůli každodenním modlitbám.
Nejhorší je patrně situace v kamionové dopravě, kde muslimové tvoří polovinu řidičů. Jak zajistit stoprocentní služby, když všichni žádají kvůli náboženskému svátku o volno? ptá se například podle listu Le Figaro manažer jedné z velkých přepravních firem.
Některé společnosti proto rozdávají řídícím pracovníkům kalendáře se všemi myslitelnými svátky, aby se na odliv pracovníků připravili a zabránili tak růstu napětí ve vztazích mezi oběma stranami. Jiné firmy se ale systematicky proti uvolnění z náboženských důvodů staví.
Jak podotýká antropoložka Dounia Bouzarová, všechno v podstatě závisí na poměru sil. Když je muslimských zaměstnanců hodně, tak si fakticky diktují podmínky. Pokud je jich málo, pak to pro chod firmy není tak jako tak problém.
Znepokojení nad nárůstem požadavků muslimů projevují údajně hlavně firmy z pařížské oblasti, ale i ze severovýchodu a jihovýchodu Francie v oblasti obchodu, služeb a stavebnictví, vyplývá z posledního průzkumu agentury Ifop.
Je vůbec možné propustit zaměstnankyni, která začne nosit závoj? ptají se například zaměstnavatelé. Na úřadech a ve školách závoj zakazuje zákon. Nepamatuje ale na soukromé firmy, a to i v případě svátků. Ty státní jsou automaticky dny pracovního volna, muslimské ale ne. Řada firem je ale jako takové v praxi musejí vlastně přijímat.
Francouzský úřad pro boj proti diskriminaci a pro rovnost příležitostí v březnu vydal zaměstnavatelům doporučení jak se chovat. Odmítat udělovat volno z náboženských důvodů je podle něj přípustné, pokud by byla ohrožena činnost firmy.
Interní zákaz nošení šátků může ale kterýkoli soud zrušit, pokud pro něj není závažný důvod. Zaměstnavatel musí dokázat, že je například ohrožena bezpečnost nebo jsou možné konflikty s příslušníky jiných náboženství. Dá se zkusit použít také argument o snižování efektivnosti práce či poškozování obchodních zájmů firmy. Šéfové pohlížejí na tento zvyk právě s o to větší nelibostí, oč výše je dotyčná zaměstnankyně postavena nebo oč více se stýká s klienty.
Obtíže přináší i pravidelné modlitby
Problematické jsou také modlitby, které aktivní věřící provádějí pětkrát denně. Názor zaměstnavatelů, že jde fakticky o soukromou záležitost, která patří tudíž například do soukromí bytu, ale naráží v případě muslimů na jejich četnost – museli by opouštět zaměstnání poměrně často. Nepřipadá v úvahu, aby se modlili, zatímco jiní makají, zaznívá také mezi anonymními názory z řad šéfů.
Řevnivá reakce může přijít i od kolegů: Proč by ho měli nechávat se modlit, když mně odmítli posunout pracovní dobu, abych si mohla vyzvednout dítě z jeslí, soudí například jedna zaměstnankyně.
Ve velkých společnostech je ale situace vůči věřícím příznivější – objevují se v jejich prostorách dokonce modlitebny. Nejmenovaná francouzská automobilka dokonce přizpůsobila této potřebě šatny. Opačným směrem šel ovšem jeden její japonský konkurent, který do pracovní smlouvy dokonce vpasoval odstavec, ve kterém se zaměstnanec zavazuje praktikovat své náboženství mimo práci. Podle Bouzarové je tím ovšem porušováno francouzské právo.
Naopak příznivější je pohled zaměstnavatelů na dodržování půstu během ramadánu, který činnost pracovníků podle jejich názoru omezuje přece jen méně. Neuspokojování fyziologických potřeb, jako je žízeň a hlad, ale přece jen věřící zaměstnance více vyčerpává, což při klesající soustředěnosti snižuje jejich efektivitu. Ve stavebnictví se zvýšeným nebezpečím úrazu je pak ještě rizikovější. Většinovým řešením je zrušení polední pauzy na oběd, která ve Francii trvá v průměru dvě hodiny, a tím tedy časnější propouštění zaměstnanců domů. Plošnější zavádění těchto opatření ovšem zase naráží na odpor lidí, kteří žádnou víru nepraktikují a kteří jsou fakticky kvůli svému původu hozeni do stejného pytle.
Autor: Euroskop
