19.11.2009
čtk
Bukurešť se potýká jak s vládní, tak ekonomickou krizí. Jedním z důvodů politického patu byly i odlišné postoje vládních stran ohledně kandidáta pro prezidentské volby, jejichž první kolo se koná tuto neděli. Současně s nimi proběhne i referendum o snížení počtu poslanců dvoukomorového parlamentu.
Hledá se premiér i prezident
Koaliční vláda se rozpadla první říjnový den poté, co z ní vystoupili ministři za Sociálnědemokratickou stranu (PSD). Podle bývalého šéfa diplomacie a předsedy PSD Dana Mircey Geoany, jednoho z kandidátů na prezidenta, jeho ministři rezignovali ze solidarity s šéfem resortu vnitra Danem Nicou, kterého premiér a zároveň předseda Demokratické liberální strany (PD-L) Emil Boc odvolal, když připustil možnost podvodů v nadcházejících prezidentských volbách. Bocovi liberálové na rozdíl od sociálistů podporují kandidaturu současného prezidenta Traiana Baseska a Nicovo prohlášení si vyložili jako obvinění Bocovy partaje ze zfalšování hlasování. Bocova menšinová vláda poté propadla v hlasování o důvěře a od té doby je Rumunsko bez premiéra.
Podle průzkumů jsou největšími adepty na prezidentské křeslo Basescu a Geoana, přičemž o funkci hlavy státu uchází celkem12 kandidátů. K dalším výraznějším postavám volebního klání patří Crin Antonescu z Národní liberální strany (PNL), která vyvolala hlasování o nedůvěře vlády, šéf extremistické nacionalistické Strany Velké Rumunsko (PRM) Corneliu Vadim Tudor a Hunor Kelemen z Demokratického svazu rumunských Maďarů (UDMR), který reprezentuje zájmy téměř dvoumilionové maďarské menšiny, ale zaároveň uznává územní celistvost Rumunska.
Politická krize zmítá rumunskou politickou scénou již několik let a neklidná situace loni vedla předčasným parlamentním volbám, ve kterých zvítězila PSD před PD-L. Třetí se umístila PNL a do parlamentu se ještě dostal UDMR. Vládu poté vytvořila PD-L a PSD, tedy stejné strany, které letos v červnu dominovaly ve volbách do Evropského parlamentu. Vláda se ale poté rozpadla.
Nejen politická, ale i platební neschopnost
Rumunsko prochází hlubokou ekonomickou recesí a podle ekonomů by se země kvůli vysokým dluhům ve valutách mohla propadnout do platební neschopnosti. V březnu se Rumunsko proto dohodlo s MMF, EU a dalšími mezinárodními institucemi na záchranném úvěru v hodnotě 20 miliard eur (přes půl bilionu Kč), jehož čerpání je ovšem podmíněno přísnými rozpočtovými škrty a reformami. Proti postupu vlády, který je v souladu s doporučeními MMF, stávkovalo počátkem října po celém Rumunsku 800.000 státních zaměstnanců. Za celý loňský rok rumunský HDP sice ještě vzrostl o 7,1 procenta, v letošním druhém čtvrtletí ale klesl o 8,8 procenta a ve třetím čtvrtletí se pokles zmírnil na 7,1 procenta. HDP na osobu dosahuje pouhých 46 procent průměru zemí EU a hůře si vede jen Bulharsko.
Autor: Euroskop
