19.11.2009
čtk
České pochyby o nejprestižnější ruské univerzitě, které zazněly v souvislosti s nominací příštího českého eurokomisaře a absolventa Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů (MGIMO) Štefana Füleho, Rusové nechápou. Diplom MGIMO je v Rusku znamená začátek skvělé kariéry. Za čerstvý důkaz mimo jiné považují první ženu v čele Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), kterou se letos v září stala absolventka tohoto institutu, Bulharka Irina Bokovová.
Na MGIMO studují nejen budoucí diplomaté, ale i příští znalci mezinárodního obchodu a práva či žurnalisté. Dnešní studenti jsou často potomky předchozí generace absolventů, řekla ČTK proděkanka školy Taťjana Šarovová. Sama institut také vystudovala a udivuje ji rozdílný osud jejích spolužáků z někdejšího Československa. Zatímco Slovák to mezitím dotáhl na velvyslance, Čech už diplomatickou kariéru vzdal, prý pracuje v Praze pro Američany. Na škole je nyní třikrát více řádných studentů ze Slovenska než z Česka: dvacet oproti sedmi.
Stáž na moskevské škole absolvoval šéf české diplomacie Jan Kohout a vystudovali ji tři po sobě jdoucí slovenští ministři zahraničí: Eduard Kukan, Ján Kubiš a Miroslav Lajčák. Ani Füle nebude první mgimák v Evropské komisi. Předstihl jej Maroš Šefčovič, donedávna slovenský velvyslanec při EU. MGIMO za mých dob byla jediná diplomatická škola ve východním bloku. Dnes je to sebevědomá škola vědomá si svého postavení mezi špičkovými univerzitami specializovanými na přípravu diplomatů, řekl ČTK ministr Lajčák. Při své zářijové návštěvě Moskvy se podíval i na Alma Mater a prý se nestačil divit, jak se škola zmodernizovala a rozrostla.
Za našich dob to bylo tvrdé studium. Učilo se šest dnů v týdnu a průběžné zkoušky bylo nutné skládat každý týden, vzpomínal Lajčák na doby před dvěma desetiletími. Na Slovensku jsme si v měsících před zkouškami užívali radostí života. O tom ale Moskva nebyla, dodal. Tvrdá příprava a výuka na směny fungují v Moskvě dodnes, potvrzují současní posluchači MGIMO. To, že tu jsem, je vůbec to nejlepší, co jsem mohla udělat, říká jedna z českých studentek, která si nepřeje zveřejnit své jméno, zřejmě z obavy z negativních ohlasů ve vlasti. Přednášejí tu skuteční profesionálové, škola klade veliký důraz na jazyky, pochvaluje si. Leccos na kolejích by se podle ní mohlo zlepšit, ale nejsou to prý zásadní problémy.
Ruský Harvard v minulosti lákal mimo jiné ratolesti komunistických pohlavárů či později děti zbohatlíků. Nyní však závratnou kariéru v řadách ruské elity dělají především absolventi petrohradské univerzity v čele s prvními muži státu Dmitrijem Medveděvem a Vladimirem Putinem. Mezi absolventy MGIMO jsou například i ázerbájdžánský prezident Ilcham Alijev či nový mongolský premiér Suchbátaryn Baibold. Školu vystudoval samozřejmě i šéf diplomacie Sergej Lavrov. Naopak bouřlivák ruské politiky Vladimir Žirinovskij se na MGIMO nedostal. Škola vznikla před 65 lety během války a podle rektora Anatolije Torkunova duch frontového kamarádství zde žije dodnes.
Autor: Euroskop
