19.11.2009
čtk
V Jaltě dnes začala schůzka mezi ukrajinskou premiérkou Julijí Tymošenkovou a jejím ruským protějškem Vladimirem Putinem. Hlavním tématem jsou dodávky zemního plynu přes Ukrajinu dál do Evropy, takže schůzku, která má trvat až do zítra, bedlivě sleduje celá Evropská unie. Napětí mezi Kyjevem a Moskvou se vyostřilo, když Kreml obvinil ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka z vydírání.
Kreml reagoval na dopis, kterým dnes Juščenko vyzval svého ruského partnera Dmitrije Medveděva, aby se zasadil o změnu dohody o dodávkách ruského zemního plynu, jejíž podmínky jsou podle Juščenka pro Ukrajinu příliš tvrdé. Kreml ale Juščenkovi těsně před schůzkou v Jaltě vzkázal, že svým požadavkem vydírá celou Evropu.
Jsme kategoricky proti tomu, abychom evropskou energetickou bezpečnost činili závislou na ambicích ukrajinských politiků. Myslíme si, že pokusy strašit Rusko a Evropu tím, že někdo bude předpovídat krizi kolem dodávek plynu, spadají do sféry politického vydírání, řekl dnes podle agentury Reuters poradce Kremlu pro zahraniční politiku Sergej Prichodko. Rusko je podle Prichodka otevřeno dialogu, co se otázek ohledně plynu týče, nevidí ale žádný důvod ke změně smluv z letošního ledna. Spor mezi Moskvou a Kyjevem se každý rok zpravidla vystupňuje kolem Nového roku, kdy začínají platit nové smlouvy. Týkal se většinou poplatků, které Ukrajina hradí za odběr ruského plynu pro svou potřebu, ale také úhrady tranzitů ruského plynu dál na západ Evropy.
Ruský premiér Putin evropské země nedávno varoval, že Ukrajina možná nebude schopna plnit závazky vůči ruskému monopolnímu vývozci plynu Gazprom. Vyzval proto EU, aby Ukrajině půjčila alespoň miliardu dolaru (asi 17,2 miliardy Kč) a pomohla jí tak s platbami za odběr plynu. Evropa už kvůli sporu mezi Kyjevem a Moskvou v minulosti několikrát zůstala bez plynu a nechce, aby se taková situace opakovala.
Státy Evropské unie kryjí spotřebu plynu asi z 20 procent dovozem z Ruska. Z toho valná většina, asi 80 procent, se do EU dostává přes území Ukrajiny. V zájmu unie je proto podpora alternativního plynovodu Nabucco, který by do Evropy přiváděl plyn z oblasti Blízkého východu a Střední Asie. Putoval by přes Turecko a země jihovýchodní Evropy, čímž by se zcela vyhnul jak Rusku, tak Ukrajině. Rusko má naopak zájem neztratit vliv na evropský trh a prosazuje vlastní plynovody Nord Stream a South Stream. Oba by přiváděly ruský plyn, ale ani jeden by nešel přes území Ukrajiny.
Autor: Euroskop
