02.03.2010
čtk
Německé telekomunikační společnosti musejí na základě zákona z roku 2008 povinně uchovávat telefonní čísla, čas a místo volání nebo internetová spojení po dobu šesti měsíců pro potřeby vyšetřovacích orgánů.
Berlín touto normou přejal do svého právního řádu příslušnou směrnici EU. Zákon prosadila v roce 2007 vláda tehdejší velké koalice křesťanských a sociálních demokratů a platit začal od 1. ledna následujícího roku.
V Německu se proti němu okamžitě zvedla vlna odporu, obviňující stát ze zavádění totální kontroly nad telekomunikacemi. Ústavní soud reagoval na hromadnou stížnost téměř 35.000 občanů, kteří žádali zrušení zákona. Právní protest proti zákonu byl vůbec nejhromadnější ústavní stížností v dějinách poválečného Německa.
Podle ústavních soudců je shromažďování dat v rozporu s telekomunikačním tajemstvím a příslušná norma odporuje ústavě. Zákon podle nich navíc dostatečně nezajišťuje bezpečnost těchto údajů a postrádají v něm i konkrétní informace, k čemu takto shromážděná data mají být použita.
Němečtí ústavní soudci uchovávání údajů zcela nevyloučili a nezpochybnili ani unijní směrnici, která ho požadovala. Musí ale podle nich být spojeno s velmi přísnými podmínkami, což současný zákon prý nesplňuje.
Autor: Euroskop
