14.04.2010
čtk
Účast voličů v červnových parlamentních volbách na Slovensku bude zřejmě nižší než před čtyřmi roky, kdy k urnám přišlo téměř 55 procent voličů. Vyplynulo to z ankety ČTK mezi analytiky. Blížícím se volbám stále chybějí silná témata, která by mobilizovala společnost. Voliče údajně nepřesvědčí ani takzvaná maďarská karta. Dlouhodobě sledovatelný pokles účasti tak bude podle většiny oslovených odborníků pokračovat i v sedmých parlamentních volbách od roku 1990.
V prvních volbách po pádu komunismu přišlo k urnám 95,39 procenta voličů. Od té doby účast klesala s výjimkou roku 1998, kdy se zvýšila téměř o devět procentních bodů oproti předcházejícímu hlasování. Volební účast z posledních parlamentních voleb nebude překonána, řekl ČTK politolog Michal Horský. Nadcházejícím volbám podle něj chybějí velká témata s konfrontačním nábojem. Převažují drobné šarvátky, dodal.
Pokles účasti očekává i šéf agentury MVK Pavel Haulík, podle kterého by pomohla výrazná mobilizační kampaň. Zatím se vezeme na poměrně klidné vlně, od vystoupení premiéra Roberta Fica ve vztahu k Mikuláši Dzurindovi se nic podstatného z hlediska kampaně nestalo, řekl sociolog. Předseda křesťanských demokratů SDKÚ-DS Dzurinda se vzdal postu volebního lídra poté, co ho počátkem roku šéf vládního Směru-SD Fico obvinil z praní špinavých peněz.
Politolog Miroslav Kusý potvrdil, že zájem lidí o volby tlumí nevýrazný politický zápas. Všechny strany soutěží v sociální oblasti, témata a slogany jsou téměř totožné, řekl. K výraznější mobilizaci podle něj nepřispívá ani dlouhodobá dominance vládního Směru-SD. Voliči mají pocit, že šance jsou jasné a karty rozdané, dodal.
Mírný nárůst účasti proti minulosti naopak nevyloučil šéf nevládního institutu pro veřejné otázky Grigorij Mesežnikov. Účast bude srovnatelná s minulými volbami. Dokonce by mě nepřekvapilo, kdyby byla větší, řekl. Stabilizaci volební účasti podle něj naznačily i loňské volby do Evropského parlamentu, prezidentské i krajské volby. Ve všech těchto hlasováních přišlo k urnám o něco víc voličů než v předcházejících.
Oslovení analytici nepředpokládají, že by téma slovensko-maďarských vztahů a jeho případná radikalizace přispěla k vyšší účasti. Musely by nastat mimořádné události typu ohrožení bezpečnosti státu, aby se to promítlo do vnitřních voleb, míní Horský. Haulík upozornil, že to může záviset i na postupu vítěze maďarských voleb – nacionalistického Fideszu. Pokud jeho signály nebudou přímo konfrontační, šance Slovenské národní strany ovlivnit volby maďarskou kartou bude výrazně menší, dodal.
V minulosti několikrát uváděné počasí jako činitel účasti ve volbách podle analytiků voliče zásadněji neovlivňuje.
O složení 150členného parlamentu rozhodnou občané 12. června. O přízeň voličů se uchází 18 politických stran a hnutí. Nejvyšší preference má dlouhodobě vládní Směr-SD, který vede s výrazným náskokem před pravicovou opozicí.
Autor: Euroskop
