22.09.2010
čtk
Francie a Německo se snaží prosadit, aby Evropská unie i v budoucnosti vyplácela zemědělcům z nových členských států méně peněz než těm ze starých členských zemí. Ministři zemědělství obou zemí argumentují tím, že stejná výše dotací by neodrážela ekonomickou realitu, protože východoevropští farmáři mají údajně nižší výrobní náklady.
Evropská unie omezovala úroveň přímých plateb pro zemědělce z nových členských států již od vstupu do evropské sedmadvacítky v roce 2004. Časem se ovšem měla úroveň plateb sjednotit, vlády Česka a dalších zemí ovšem již delší dobu upozorňují, že existují státy unie, které by rozdílné dotace zachovaly i v takzvaném následujícím rozpočtovém období, tedy od roku 2013.
„Francouzsko-německá pozice je velmi konzervativní. Brání zájmy vlastních farmářů, ale ne farmářů z jiných členských států,“ řekl dnes novinářům během neformální schůzky unijních ministrů zemědělství v belgickém La Hulpe polský ministr zemědělství Marek Sawicki. „Jde o spíše neúspěšný pokus dostat ostatní země pod tlak,“ dodal.
Výše přímých plateb v přepočtu na hektar se v unii v současnosti zásadně liší. Zatímco zemědělci z Lotyšska mohou dostat zhruba 100 eur (asi 2500 korun) na hektar, Řekové za stejnou výměru mohou dostat až 500 eur (asi 12.500 korun).
O dotace se ještě bude bojovat
Francouzský ministr zemědělství Bruno Le Maire podle agentury Reuters ovšem řekl, že jeho a německé návrhy mají podporu zhruba 20 členských států EU. Na straně většiny nových členských států nicméně stojí i Velká Británie. Londýnu se nelíbí, že státy, kde hrají zemědělci historicky důležitou roli, odmítají hovořit o škrtech v zemědělských dotacích. K farmářům nicméně stále míří téměř polovina unijního rozpočtu, tedy zhruba 50 miliard eur ročně (1,25 bilionu korun). Podíl zemědělství na tvorbě hrubého domácího produktu EU je nicméně zanedbatelný a pohybuje se v jednotkách procent.
Britská ministryně zemědělství Caroline Spelmanová upozornila, že dvě země (Francie a Německo) nemohou v žádném případě diktovat, jak bude vypadat konečná zemědělská reforma, přestože tomu tak v minulosti často bylo. „S Lisabonskou smlouvou a se spolurozhodováním Evropského parlamentu je to v současnosti velmi odlišné. Je to mnohem složitější a nemůžete si diktovat podmínky, ani když představujete dva velké státy ze 27,“ doplnila.
Autor: Euroskop
