22.03.2011
Euroskop
Eurozónu nezachrání strašáci, kteří se při bližším zkoumání ukáží jako bezmocní, tvrdí v komentáři Financial Times ekonom Wolfgang Münchau. Vyjmenovává čtyři záchranné plány, které mají ohromit finanční trhy. Podle autora jsou ale bezbranné a zblízka nikoho nezastraší.
„Dohoda dosažená na summitu eurozóny 11. března se zdála nejen komplexní, ale také přišla jako překvapení. Bohužel, když se podíváte zblízka, začíná se její síla zmenšovat, píše Münchau.
Nejkřiklavějším strašákem je podle něj Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který se má stát trvalým záchranným fondem po roce 2013. ESM totiž sice bude moci nakupovat dluhopisy zemí eurozóny v obtížích, ale až jako poslední možnost a pouze malé množství.
Pakt pro euro je podle komentátora druhým podvodem. Jeho jádrem je změna pravidel fungování eurozóny. V mnoha nových oblastech mají na jeho základě členské státy úžeji koordinovat makroekonomické politiky. Jenže jen pár dní po jeho odsouhlasení se ukázalo, že užší koordinace politik je planým slibem.
Energetiku Merkelová nekoordinuje
Japonská katastrofa podnítila kancléřku Merkelovou k jednostrannému vyhlášení moratoria pro jaderné elektrárny postavené před rokem 1980. Energetické politiky se pakt sice netýkal, jenomže „při zvážení dopadu rozhodnutí na růst cen elektřiny a na inflaci, mohla to být ideální příležitost k vyzkoušení ochoty eurozóny koordinovat politiky, tvrdí Financial Times.
Třetím nepovedeným fantomem je posílení paktu stability a růstu. Euro je na světě teprve 11 let a toto je jeho již třetí pakt, poté co dva předchozí selhaly. Poprvé došlo k reformě paktu, když byl rozmělněn, protože jeho pravidla překročily dva největší členové měnového klubu – Francie a Německo.
Poslední výtka eurozóně se týká řešení problémů bankovního sektoru. Zátěžové testy plánované na tento rok budou stejně slabé jako ty loňské. Těmi prošly například i irské banky, kvůli kterým musel zelený ostrov o několik měsíců později požádat o finanční pomoc.
Autor: Euroskop
