11.05.2011
Euroskop
V době plné spekulací o řeckém bankrotu či vystoupení země z eurozóny diskutoval řecký velvyslanec Constantinos Kokossis o budoucnosti své země na debatě s názvem „Evropský šálek čaje s řeckou příchutí“ pořádané Odborem informování o evropských záležitostech Úřadu vlády.
„EU sice nejednala tak rozhodně, jak se očekávalo, přesto je důležité, že nevyšla z krize paralyzovaná, jak předpovídali euroskeptici, zhodnotil vývoj posledního roku politolog Jiří Pehe. Evropská integrace podle něj i nadále pokračuje svým specifickým tempem dvou kroků dopředu a třetím zpět.
Finové straší Evropu
Ačkoliv bylo setkání určené k diskuzi o Řecku, značnou část programu získala země ležící na druhém konci Evropy – Finsko. Budoucí půjčky slabým členům eurozóny totiž můžou ztroskotat na nesouhlasu finského parlamentu.
Řeč přišla i na další země, jejichž obyvatelům se nelíbí záchranné půjčky pro Řeky, Iry a Portugalce. Komentátorka Lidových novin Lenka Zlámalová upozornila na slova slovenské premiérky, že je pro ni těžké občanům vysvětlit, proč mají zachraňovat Řeky, kteří jsou bohatší než oni sami. A nespokojenost vyjadřují i Němci, kteří zase odchází později do důchodu než řečtí občané.
Řecká ekonomika je v recesi ze dvou důvodů – kvůli postkrizovému šoku, ale i následkem drakonických úsporných opatření, řekl řecký velvyslanec Constantinos Kokossis. Řecké občany podle něj již není možné více zdanit, a proto je jediným východiskem z krize nastartovat hospodářský růst.
Kvůli tomu země provádí strukturální ekonomické reformy na základě doporučení Mezinárodního měnového fondu. Řecko musí především více investovat do vzdělání a výzkumu a omezit jiné výdaje jako třeba na zbrojení, domnívá se Kokossis.
Řecko zrcadlí krizi rozvinutého světa
V diskuzi zazněly i připomínky přebujelé státní správy, vysoké míry korupce a daňových úniků, které představují metlu řecké ekonomiky. K zlepšení hospodářství by podle diskutujících přispělo i řešení těchto nešvarů. Velvyslanec ovšem zdůraznil, že reformy musí přijít postupně a být rozprostřeny do delšího časového období, aby nevyvolaly společenský šok.
Hospodářská a dluhová krize podle Jiřího Pehe není čistě evropským problémem, ale zasahuje celý rozvinutý svět. Úzce souvisí se vzestupem tzv. rozvíjejících se ekonomik jako např. Číny. I vývoj situace v Řecku ukáže, jestli je současný evropský systém schopný obstát v tvrdé konkurenci rozvíjejících se trhů, domnívá se Pehe. On sám je podle vlastních slov optimistický.
Za optimistku se považuje i Lenka Zlámalová, která však naznačila pro budoucnost Řecka spíše černý scénář. Řecko je podle ní obětí svého členství v eurozóně. Svůj výrok podložila příkladem Maďarska a Lotyšska. Tyto země se dostaly do dluhových problémů ještě před Řeckem a musely kvůli nim požádat o půjčku Mezinárodní měnový fond. Oproti Řecku se však již dostaly na cestu ekonomického růstu a z krize se zotavují o poznání lépe.
Devalvace, nízké úroky a restrukturalizace
Nekonkurenceschopné země eurozóny podle Zlámalové vydávaly finančním trhům falešné signály. Investoři jim jako členům evropské měnové unie výhodně půjčovali a tyto státy se tak dostaly do mnohem hlubších problémů než země s vlastní měnou. Nyní za chybnou politiku musí platit daňoví poplatníci těchto států, namísto bank, které jim „podivnými způsoby půjčovaly, říká Zlámalová.
Řecko, Irsko a Portugalsko by podle ní potřebovaly ulehčit devalvací měny, nízkými úroky a případně i odpisem části nesplatitelných dluhů. Jenomže to v současnosti v eurozóně není možné.
Autor: Euroskop
