04.11.2011
Euroskop
Cíle, ke kterým směřovala česká zahraniční politika po sametové revoluci, se jí podařilo dosáhnout. Nyní hledá nový příběh. O tom, jaký má být tento nový příběh diskutovali experti a politici na každoročním sympoziu k zahraniční politice ČR.
Ministr Karel Schwarzenberg varoval, že krize eurozóny může dopadnout i na Česko. „Jsme (v Evropské unii) na společné lodi. Když vypukne požár, může se potopit celá, řekl Schwarzenberg.
Vývoj světových událostí nabral podle ministra překotné tempo, a proto koncepce zahraniční politiky, kterou ministerstvo v červenci představilo, může operovat pouze se střednědobým výhledem. Na aktuální dění bude muset ministerstvo zahraničí reagovat prostřednictvím dalších pracovních dokumentů krátkodobého výhledu, dodal.
Evropská unie je podle něj klíčovým nástrojem prosazování českých zájmů. Zdůraznil, že se jedná především o politický projekt, i když největších úspěchů dosáhl jakožto mírový a ekonomický plán.
Podle předsedy strany Zelených Ondřeje Lišky poté, co zahraniční politika naplnila „polistopadový cíl vstoupit do Evropské unie a NATO, začala tápat. A to především proto, že se jí nedaří sladit tři zásadní elementy – evropskou, transatlantickou a autonomní dimenzi.
Oproti němu politolog Michal Kořan se domnívá, že česká zahraniční politika našla po vstupu do evropských struktur „nový příběh. Ten vyplývá z hlavního zahraničního zájmu, kterým je zachování transatlantické civilizace. Česká republika podle něj musí v tomto úkolu přijmout svůj díl zodpovědnosti.
Autor: Euroskop
