28.06.2012
Euroskop (Brusel)
Na summitu Evropské rady se vede tvrdý boj o opatření k řešení tíživé situace Španělska a Itálie. Výnosy z jejich dluhopisů stoupají a blíží se neudržitelné hodnotě. Premiéři obou zemí proto tlačí EU k přijetí urgentních opatření proti tomuto trendu.
„Očekáváme zlepšení mechanismů správy a řízení v eurozóně, abychom nemuseli platit úroky (z dluhopisů) o 470 bazických bodů vyšší než Německo, shrnul své cíle před summitem italský premiér Mario Monti. „To znamená snazší přístup k záchrannému fondu, dodal.
Cesta evropské integrace do pekel?
Italský premiér Mario Monti chce na summitu dojednat dohodu, že by záchranné fondy eurozóny mohly být využívány na pomoc se snižováním výnosů z vládních dluhopisů zemí jako Španělsko či Itálie, které respektují EU pravidla, ale přesto jsou „trestány finančními trhy.
Proti tomu se tvrdě bránila kancléřka Merkelová. V odporu proti těmto novým opatřením Merkelovou podpořily další země ze severního křídla EU. „Nejsem připravený vymýšlet všemožné druhy nových nástrojů, vyjádřil se nizozemský premiér Mark Rutte. Již existují instrumenty, které mohou státy, jež si nemohou pomoci samy, za přísných podmínek využít, dodal.
Politici z ohrožených středomořských zemí odjely na summit odhodláni odpor států ze severní Evropy překonat. Monti den před summitem varoval před „katastrofou, která by nastala, kdyby se lídři nedohodli. Pokud by Italové byli „odrazeni, mohlo by to podle něj dát do pohybu politické síly, které by evropskou integraci vedly do pekel a s ní i euro.
Jaké jsou varianty pomoci?
Při jednání tak stále leží na stole varianty, které nabízejí cesty, jak středomořským zemím ulevit. Nejjednodušší možností je nákup státních dluhopisů krizí zasažených zemí prostřednictvím záchranného fondu EFSF na sekundárním trhu.
Takovou akci již v květnu 2010 zahájila Evropská centrální banka a dodnes ji formálně neukončila. Za státní dluhopisy již utratila vysoké sumy, za týden nakoupila dluhopisy až v hodnotě 14 miliard eur. Záchranný fond EFSF, jehož kapacita dosahuje 440 miliard eur, by tím rychle narazil na hranici svých možností.
Diskuze se proto podle Financial Times přesunula k variantě, že by záchranný fond nakupoval státní dluhopisy na primárním trhu, tedy přímo od národních vlád. Výhodou by bylo to, že by fondu stačila k dosažení žádoucího efektu menší částka. Podle smlouvy o EFSF může fond slíbit nákup až poloviny vydaných dluhopisů, čímž by de facto ovlivnil cenový strop. To by patrně bylo poměrně lákavé pro investory.
Podle Financial Times se politici vrátili i dřívějšímu plánu, využít v činnosti EFSF pákového efektu. Fond by v takovém případě nenakupoval přímo dluhopisy, ale pojistil by investorům návratnost jimi vložených peněz.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
