On-line: Jednání Evropské rady o bankovní unii


Euroskop

Dnes odpoledne se v Bruselu sejdou lídři EU, aby jednali o zásadních otázkách budoucnosti unie. Nejsledovanějším bodem programu je plán vzniku bankovní unie, především společného dohledu nad bankami. Na EUROSKOPU si můžete přečíst nejnovější vývoj jednání od zvláštní zpravodajky přímo z budovy Evropské rady.

13:00 pátek 14. prosince – Lídři schválili závěry

Premiér Nečas na závěrečné tiskové konferenci označil za klíčový úspěch dohodu o společném bankovním dohledu eurozóny. Současně specifikoval záruky, které si Česko vyjednalo. Kromě příslibu, že jednotný dohled nebude motivovat k tomu, aby se překlápěly dceřiné banky na pobočky zahraničních matek, získala ČR i závazek, že bude zavedena informační povinnost z hlediska klientů i národního regulátora, kdyby k takovým krokům mělo docházet.

Obavy o systematické přehlasovávání nečlenů eurozóny v Evropském orgánu pro bankovnictví (EBA) vyřeší systém odděleného hlasování členů a nečlenů měnové unie. Tento návrh poprvé přednesli čeští zástupci.

Premiér vyjádřil přesvědčení, že Česká republika nebude mít důvod vstupovat do rodící se bankovní unie až do doby, než rozšíří řady unijních států platících eurem.

Dohled je nicméně jen jednou z částí bankovní unie. K těm dalším patří zejména fond na řešení problémů bank v potížích a společné schéma pojištění vkladů. V těchto otázkách je debata velmi vzdálená konci.

10:00 pátek 14. prosince – Začíná druhý den summitu

Média komentují výsledky včerejšího setkání evropských lídrů jen s malou dávkou nadšení. Agentura Reuters píše, že závěry obsahují jen verbální závazky namísto konkrétních rozhodnutí. Agentura Bloomberg zase poukázala na opětovný nesoulad mezi německou kancléřkou a francouzským prezidentem. Paříž a Berlín podle ní zaštiťují dva přístupy k řešení krize eurozóny. Rozkol se otevřel mezi státy, které chtějí iniciovat solidární mechanismus na pomoc zemím zasažených externími šoky nebo negativním domácím vývojem a těmi, které podporují řešení na národní úrovni, komentoval Bloomberg včerejší jednání.

2:00 pátek 14. prosince – Po dlouhém jednání končí první den summitu

Lídři Evropské unie na summitu formálně potvrdili dohodu ministrů financí z noci na čtvrtek, která stanovuje pravidla vzniku jednotného bankovního dohledu. Supervize pod záštitou Evropské centrální banka (ECB) bude otevřena i pro země, které nejsou členy eurozóny. V tuto chvíli se ještě dotčené státy nevyjadřovaly, zda se ke společnému dohledu v eurozóně připojí. Bude to možné, až bude schválena se zapojením Evropského parlamentu finální dohoda. Dané státy také budou muset přizpůsobit svou legislativu.

Jednání šéfů států a vlád ukázalo, že pohledy na další zvažované reformní kroky, které by měly vést k prohloubení fiskální a ekonomické unie, se zatím odlišují. Politici hovořili například o tom, že by mohl vzniknout samostatný rozpočet eurozóny, nebo že by státy eurozóny měly uzavírat s Evropskou komisí závazné smlouvy týkající se reforem. Herman Van Rompuy dostal pověření vypracovat do června cestovní mapu pro zakotvení navrhovaných opatření. Nečas připustil, že dříve těžko představitelné tempo integrace nabírá hlavně eurozóna.


Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy a předseda Evropské komise José Manuel Barroso na tiskové konferenci. Zdroj: Evropská rada

21:10 čtvrtek 13. prosince – První kolo rozhovorů u konce

Lídři EU ukončili první kolo rozhovorů, po krátké přestávce bude následovat pracovní večeře a další jednání. V debatě se premiéři a prezidenti věnovali vedle již dojednaného kompromisu k bankovnímu dohledu i dalším otázkám hlubší integrace EU. Základem diskuze byly předběžné závěry Evropské rady a finální zpráva k prohloubení hospodářské a měnové unie. Zpráva sestavená předsedou Evropské rady, předsedou Evropské komise, šéfem Evropské banky a šéfem euroskupiny, navrhuje opatření, která se týkají především eurozóny.

Předseda Evropské komise José Barroso nedávno zdůraznil, že eurozóna musí mít možnost integrovat se rychleji než zbytek EU. Cest k tomu má vést řada, některé v kratším, některé v delším horizontu. Některé by bylo možné udělat bez změn základních smluv, jiné by si však vyžádaly přepsání primárního práva EU. K tomu nedojde dříve než po příštích volbách do Evropského parlamentu v roce 2014. Evropský tisk od diskuze na summitu přelomový výsledek neočekává.


16:55 čtvrtek 13. prosince – Premiér Petr Nečas přijíždí na summit

Česko dosáhlo podle premiérových slov obou garancí, o které usilovalo. Jedním z požadavků bylo ujištění, že nová pravidla zajistí, aby neparticipující státy nebyly systematicky přehlasovávány těmi z eurozóny. Česká vláda požadovala i garance, že jednotný dohledový mechanismus nebude motivovat nebo nebo doporučovat převod dceřinných bank na pobočky jejich zahraničních matek.Kdybychom nepoužili hrozby veta, s vysokou pravděpodobností bychom u těchto dvou klíčových požadavků nedosáhli uspokojivého řešení, řekl Nečas s poukazem na tvrdou pozici Česka při jednáních.

V současnosti není vyjasněna velká část dalších komponentů bankovní unie. Naše země proto podle Nečase nemá důvod vstupovat do jednotného dohledového mechanismu. Z nečlenských zemí eurozóny podle něj podobný vyčkávací postup zvolily i Švédsko, Dánsko, Polsko nebo Maďarsko.


Family photo ze summitu Evropské rady. Zdroj: Evropská rada

5:00 čtvrtek 13. prosince – Výsledky mimořádné schůzky ministrů financí

Ministrům se během noci podařilo nalézt kompromisní řešení společného dohledu nad bankami eurozóny, ke kterému se mohou přidat i státy, které nejsou členy měnové unie.ČR oznámila, že se nepřipojí, ale vznik bankovní unie podpoří.

Zásadní překážkou byl odpor Německa, které nechtělo ponechat dozor nad malými bankami (Landesbanken) Evropské centrální bance (ECB). Podle kompromisní dohody tak ECB bude dohlížet nad finančními domy, jejichž aktiva přesahují 30 miliard a nebo dosahují více než pětiny HDP mateřské země. Vždy bude dohlížet nad třemi největšími bankami v každé z členských zemí eurozóny a také nad všemi bankami, které dostaly státní pomoc. Výjimku má pouze Estonsko, v kterém operují pouze dva důležité bankovní domy. Celkem se má dohled ECB týkat asi 200 bank.

Podle kompromisu ze schůzky ministrů začne dohled fungovat od března 2014. Finální dohoda by měla být dokončena i s detaily v únoru 2013, neboť vyžaduje také podporu od Evropského parlamentu.

Česku se podařilo vyjednat, že v úvodní části legislativního návrhu na vznik společného dohledu, tzv. recitálu, bude zdůrazněno, že regulatorní změna není podnětem k tomu, aby se dcery zahraničních bank měnily na pobočky ani k tomu, aby byla oslabeny kompetence národních regulátorů v zemích neúčastnících se společného dohledu.


Pohled nazpět: Jak vznikal projekt bankovní unie

Před zahájením schůzky evropských lídrů se podívejme na agendu, která premiéry a prezidenty večer čeká. Nejsledovanějším tématem je bankovní dohled pro státy eurozóny, který bude mít na starosti Evropská centrální banka. Společná supervize finančního sektoru představuje první pilíř připravované bankovní unie.

O bankovní unii se v EU začalo intenzivněji mluvit letos na jaře. Roznětkou diskuze byly mimo jiné problémy španělské banky Bankia a francouzsko-belgického finančního domu Dexia. Závažné potíže finančního sektoru začaly ale již v roce 2007 v USA a následně se přelily i do Evropy. V období od října 2008 do října 2011 schválila Evropská komise opatření státní podpory určené finančním institucím ve výši 4,5 bilionů eur (37 % HDP EU), jejich ztráty přesto dosáhly takřka 1 bilionu eur.

Pro projekt bankovní unie byl přelomovým červnový summit Evropské rady. Lídři EU se na něm po složitých nočních jednáních ze čtvrtka 28. na pátek 29. června dohodli na opatřeních k prolomení bludného kruhu mezi bankami a předluženými státy.


Konec vzájemného stahování do potíží bank a států?

Na základě současných pravidel o peníze ze záchranného fondu eurozóny totiž mohou požádat jen vlády, které je poté půjčí svým bankám. To může vést ke zvýšení veřejného zadlužení, což negativně hodnotí finanční trhy. Výsledkem bývá růst výnosů z dluhopisů daných států a další zhoršení stavu veřejných financí. Na druhé straně banky drží ve svém portfoliu dluhopisy domácího státu, a proto pokud se sníží hodnota těchto cenných papírů, zhorší se i bilance domácích bank.

Pomoci k rozvázání těchto nežádoucích vazeb mělo to, že záchranný fond ESM bude moci přímo rekapitalizovat banky. Podmínkou této nové pravomoci pro ESM byl vznik jednotného dohledového orgánu pro banky se zapojením Evropské centrální banky.

Především periferní země eurozóny proto tlačí na rychlé schválení jednotného dozoru, aby mohly jejich banky získat možnost požádat o finance ze záchranného fondu. Závěry červnového jednání pověřily Radu projednáním záležitosti do konce roku 2012. Paradoxně Německo, které podmínku, že musí vzniknout jednotný bankovní dohled prosadilo, v průběhu jednání brzdilo a požadovalo pomalejší a obezřetnější postup.


Bankovní unie na 4 pilířích

V září představila Evropská komise plán, podle kterého by bankovní unie měla sestávat ze čtyř komponent:

  • jednotné kapitálové požadavky na banky
  • jednotný mechanismus dohledu nad bankami
  • společný systém pojištění bankovních vkladů
  • společný rámec pro řešení problémů bank v krizi

Na říjnovém summitem se lídři EU shodli, že cílem je vytvořit právní rámec supervize do 1. ledna, aby se vytváření dohledu pod patronátem Evropské centrální banky (ECB) mohlo uskutečňovat během roku 2013.


České požadavky

říjnovém summitu varoval
sporné otázky
Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek