25.03.2013
čtk
Ministři financí eurozóny dnes brzy ráno schválili záchranný plán pro Kypr, který by měl zabránit bankrotu země. Oznámil to šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. O detailech pomoci se bude jednat ještě v dubnu a první splátku z pomoci by země mohla podle šéfa záchranného fondu ESM Klause Redlinga dostat počátkem května.
Na rozdíl od předchozího návrhu neobsahuje plán plošné a kontroverzní zdanění vkladů. Velcí střadatelé na Kypru, mezi nimiž je mnoho Rusů, ale pravděpodobně utrpí těžké ztráty. Část jejich peněz půjde na záchranu problémového finančního sektoru v zemi.
Vklady do 100 tisíc eur jsou v bezpečí
Nový plán, který přinese Kypru pomoc deseti miliard eur (260 miliard korun), nepostihne pojištěné vklady do 100.000 eur (asi 2,6 milionu korun). Částky nad 100.000 eur budou zmrazeny, dokud se nevypočítá, jaká část z nich připadne na pokrytí ztrát. Dohody bylo dosaženo několik hodin před vypršením lhůty, po které hrozilo zastavení finanční pomoci Evropské centrální banky a zřejmě i kyperský státní bankrot.
Podle Dijsselbloema dvě největší kyperské banky čeká „hluboká restrukturalizace“. Bude uzavřena banka Laiki, která je druhým největším finančním ústavem v zemi a kterou nešlo zachránit. Pojištěné vklady do 100.000 eur se z Laiki přesunou do největší kyperské banky Bank of Cyprus.
Co předcházelo záchrannému plánu? Více na Euroskopu:
|
Rusko-kyperská jednání o pomoci Kypru skončila (22. březen 2013) |
Po otevření bank bude omezen tok kapitálu
Banky na Kypru jsou zavřené již déle než týden a zatím se neví, kdy budou znovu otevřeny. Podle evropských činitelů se dnes rozhodne, kdy to přesně bude. Kyperská vláda již rozhodla, že po otevření bank budou na přechodnou dobu platit omezení pohybu kapitálu, která mají zamezit hromadnému vybírání vkladů a následnému masivnímu odlivu kapitálu.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová po setkání se členy Euroskupiny řekla, že plán je „komplexní a důvěryhodný“ a že doporučí výkonné radě MMF zapojit se do úvěrového programu pro Kypr. „Tato dohoda poskytuje základ pro obnovení důvěry v bankovní systém, který je důležitý pro podporu růstu,“ uvedla Lagardeová. Výši částky, kterou by se MMF mohl na pomoci podílet, ale nesdělila.
Otazníky nad zapojením Ruska
Přestože dohoda významně postihne bohaté Rusy s velkými vklady na Kypru, Euroskupina uvedla, že „se těší na dohodu mezi Kyprem a Ruskem o finančním příspěvku“.
Dnešní dohodu nemusí schvalovat kyperský parlament, protože nezavádí jednorázovou daň z depozit. Z technického hlediska půjde i v případě ztrát z velkých vkladů o součást restrukturalizace bank, již kyperský parlament schválil v pátek. V případě Laiki i Bank of Cyprus budou postiženy velké nepojištěné vklady, stejně jako akcionáři a držitelé dluhopisů bank.
EU a MMF žádaly, aby před poskytnutím zahraniční pomoci Kypr vlastními silami shromáždil 5,8 miliardy eur. Z banky Laiki by mělo pocházet 4,6 miliard eur a z Bank of Cyprus 1,2 miliardy. Bank of Cyprus převezme také dluhy Laiki vůči Evropské centrální bance rovnající se asi devíti miliardám eur.
Na Kypru panuje napětí
Na oznámení dohody o řešení kyperské dluhové krize dnes reagovalo euro, když během asijského obchodování vůči americkému dolaru stouplo o 0,4 procenta na 1,3043 USD. Před oznámením dohody se jednotná evropská měna pohybovala kolem 1,2985 USD. Vůči japonskému jenu euro stouplo o 0,8 procenta na 123,75 JPY, napsala agentura Reuters.
Na Kypru kvůli dluhové krizi panuje napětí. Výběry peněz z bankomatů Laiki a Bank of Cyprus jsou od neděle omezené na nejvýše 100 eur denně.
Kyperská státní agentura informovala, že v pobočce Bank of Cyprus v Limassolu se v neděli v noci ozvala mohutná exploze způsobená petardou. Budova je prý poškozená a policie oblast uzavřela. Podle médií dělobuch zapálili dva útočníci, kteří rozbili skleněné dveře pobočky.
Eurozóna chce zmenšit kyperské bankovnictví
Eurozóna dnes zdůraznila, že kyperský bankovní sektor bude výrazně omezen a do roku 2018 se musí svou velikostí dostat na průměr EU. Finanční sektor na ostrově je několikanásobně větší než hrubý domácí produkt země a jeho předimenzovanost je považována za klíčovou příčinu nynější krize. Celkové vklady u bank činí 68 miliard eur, z toho 38 miliard je na účtech nad 100.000 eur.
Kypr požádal o finanční pomoc loni v červnu poté, co se jeho banky dostaly do vážných finančních problémů kvůli svému silnému napojení na problémové Řecko. Země se rovněž potýká s první recesí za téměř 40 let a více než rok nemá přístup na kapitálové trhy. Kypr je třetím nejmenším členem eurozóny.
Autor: Euroskop
