12.02.2014
čtk
Na bývalém letišti kyperské metropole Nikósie se sešli kyperský prezident Nikos Anastasiades a vůdce kyperských Turků Derviş Eroglu. Podepsali 7bodový strategický plán, který předpokládá, že obě strany budou usilovat o federativní řešení na základě politické rovnosti obou etnických skupin, kyperských Řeků a kyperských Turků. Posledné rozhovory skončily před dvěma lety neúspěšně. Setkání obou prezidentů se uskutečnilo pod patronací Spojených národů.
Jako opatření na vytvoření důvěry dnes podepsaný plán předpokládá vrácení jižní části města Famagusta kyperským Řekům. Zhruba 40.000 místních obyvatel v srpnu roku 1974 uprchlo před tureckými tanky.
Zatímco kyperští Řekové usilují o federaci dvou spolkových zemí se silnou centrální vládou, kyperští Turci jsou spíš pro volnější konfederativní uspořádání dvou do značné míry nezávislých zemí. O případném dohodnutém řešení mají obyvatelé obou částí hlasovat v referendu.
Německá kancléřka Angela Merkelová označila společné prohlášení za „solidní základ pro rozhovory zacílené na výsledek.“ Šéf Evropské komise Barroso vyjádřil přání urychleného vyřešení kyperské otázky.
Někdejší britská kolonie Kypr získala nezávislost v roce 1960. Trvající problémy mezi řeckým a tureckým obyvatelstvem vyústily v roce 1974 v pokus skupiny kyperských Řeků podporovaných řeckou vojenskou juntou o státní převrat. V reakci na to vyslalo Turecko na Kypr vojsko, které obsadilo více než třetinu ostrova. Na tomto území pak Turci o devět let později jednostranně vyhlásili nezávislou Severokyperskou tureckou republiku, kterou však nikdo neuznal.
Kypr jako členský stát Evropské unie, řízený fakticky jen kyperskými Řeky, má právo veta ohledně integračních aspirací Turecka.
Autor: Euroskop
