17.03.2014
čtk
Ministři zahraničí EU schválili na pondělní Radě sankce vůči 21 lidem z Ruska i Krymu. Týkat se budou zmrazení majetku a omezení cest do unie. Další opatření EU prý budou následovat.
Podle neoficiálních informací unijních diplomatů je na seznamu 13 ruských občanů a osm občanů Ukrajiny. Mělo by jít například o členy parlamentu i několik příslušníků ozbrojených sil. Jejich jména zatím zveřejněna nebyla. Sankce by měly začít platit už dnes, až jejich podoba, včetně přílohy se jmény, formálně vyjde v oficiálním věstníku Evropské unie, uvedli diplomaté. Mezi osobami na seznamu je i předseda politické strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov, řekl novinářům český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
Podle slovenského ministra Miroslava Lajčáka se sankce dotýkají těch, kdo konkrétními činy a aktivitami přispěli k narušení teritoriální integrity a suverenity Ukrajiny. „Seznam je otevřený. V případě, že se situace nezačne zlepšovat, budeme s ním pracovat dál,“ zdůraznil Lajčák s tím, že pak by se na seznam dostali i výše postavení činitelé.
Mezi lidmi, kterých se sankce dotýkají už nyní, jsou podle něj vojáci, politici i představitelé krymské místní administrativy.
Lajčák doplnil, že ministři zahraničí souhlasili s tím, aby byla politická část asociační dohody mezi EU a Ukrajinou podepsána na summitu EU tento pátek. Naopak až lídři zemí a vlád by měli rozhodnout o zrušení příštího summitu EU-Rusko.
Také podle Zaorálka není seznam „principiálně uzavřený“. Podle vývoje situace se k němu může například vrátit evropský summit ve čtvrtek a v pátek. V současné chvíli musí být podle ministra u osob na seznamu doložitelné, že se na akci proti ukrajinské suverenitě skutečně podíleli. „Můžeme najít další, u kterých se ukáže, že splňují podmínky. Pokud se postižení obrátí na soud, jsme přesvědčeni, že i z hlediska právního budeme schopni to dokázat,“ uvedl Zaorálek.
Sankce, které lidem na seznamu znemožní cestovat do EU a znamenají zmrazení jejich osobního majetku i majetku jimi ovládaných firem, jsou druhým stupněm třístupňové unijní reakce na krymskou krizi. V první fázi už mimořádný summit EU na začátku měsíce přerušil jednání s Ruskem o vízové liberalizaci a nové smlouvě upravující vzájemné obchodní vztahy. EU žádá, aby Moskva a Kyjev začaly přímo jednat, třeba s mezinárodním zprostředkováním.
Třetí fáze není jasně formulovaná, závěry mimořádného summitu hovoří o širokém vějíři hospodářských opatření v případě, že situace se bude dál zhoršovat.
Autor: Euroskop
