Marie Bydžovská, Euroskop, 2.10. 2014
Ačkoliv všichni řadili Cecilie Malmströmovou mezi adeptky na komisařku, které projdou grilováním bez sebemenších potíží, nakonec narazila na potíže kvůli otázkám na jednání o transatlantické dohodě a výbor Evropského parlamentu o jejím schválení musel hlasovat, což není úplně obvyklé.
Švédka, jež má v budoucí Komisi vést obchodní jednání s třetími zeměmi, hlasováním prošla. Její grilování však zanechalo nepříjemnou atmosféru. Odhalilo nezvyklé vztahy uvnitř budoucí administrativy pod vedením Jeana-Claudea Junckera.
Kontroverzní „kontrola koherence“
Nizozemská liberální europoslankyně Marietje Schaakeová na ní tlačila kvůli její písemné odpovědi na dotazy poslanců, v které kategoricky odmítla zahrnutí speciálních arbitrážních soudů do transatlantické dohody. Toto stanovisko nebylo v souladu s jejím dřívějším postojem. Europoslankyně poukázala na to, že v textu byly provedeny změny, které podle ní pochází od šéfa Junckerova kabinetu Martina Selmayera.
Švédská kandidátka Cecilia Malmströmová při slyšení v Evropském parlamentu (foto: čtk)
Financial Times (FT) dodává, že podle jím dotázaných europoslancům byla Malmströmová kvůli zásahům do jejího textu, o kterých nevěděla, rozhněvaná. Diplomaté, kteří byli s procesem obeznámeni, potvrdili, že úpravy do textu opravdu zahrnul Selmayer v rámci „kontroly koherence“ designovaných komisařů.
Liberální politička se dostala do složité situace, protože byla součástí odcházející komise, která podporovala zahrnutí arbitrážních soudů do obchodních smluv, a to jak se Spojenými státy, tak s Kanadou. Nyní je členkou týmu, jehož šéf Juncker hájí vyškrtnutí této části dohody.
Juncker na straně Berlína
Otázka je značně kontroverzní především v Německu. Berlín má námitky ke článkům o právní ochraně pro firmy investující ve státech Unie, protože se obává, že zahraniční koncerny by získaly přílišnou moc. Obchodní spory by podle německé administrativy měly řešit národní soudy.
Junckerova tisková mluvčí Natasha Bertraud se pro FT vyjádřila, že Juncker zahrnutí arbitrážních soudů veřejně odmítl již v červenci.
Arbitrážní soudy jsou poměrně častou součástí obchodních smluv a nejčastěji je využívají evropské společnosti. Podle United Nations Conference on Trade and Development z 568 případů, které byly takto v posledních padesáti letech řešeny, jich bylo 53 procent podáno firmami z EU. Pouze 22 procent stížností vznesly americké podniky.
Končící komisař pro obchod Karel De Gucht kritizuje Junckera, že slibem, že ze smlouvy vyloučí arbitrážní soudy, sklouzává k populismu.
„Vlády většinou hájí arbitrážní systém mezi státy a investory jako mechanismus, který jim pomůže přilákat zahraniční investory. Vyjednávači z USA chtějí tento mechanismus použít. Proto je otázkou, co bude americká strana požadovat náhradou za vyškrtnutí arbitrážního systému ze strany EU,“ vznesla při grilování otázku Schaakeová.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
